Zajímavé přednášky

Podzimní 59 konference 2019

Ukázky z některých přednášek :

Z prezentace Ing. Grossmanna k 50. výročí odborného dozoru a
65. výročí Výzkumného ústavu bezpečnosti práce

 


————————————————————————————————————————

Z přednášky Ing. Dušana Havla MPA, zástupce SBS
Zkušenosti s revizemi elektrických zařízení a elektrotechnická odborná způsobilost v hornictví
  1. Úvod

Dnes je tomu již 17 let, co nabyla účinnosti vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2002 Sb., která byla vydána v dobách, kdy se diskutovala opodstatněnost setrvání u požadavku na provádění revizí na elektrických zařízeních a s tím související odborné způsobilosti revizního technika. Od samého počátku se tato vyhláška jednoznačně vymezila pro zachování tehdejšího stavu, tedy pro pokračování v povinnosti jejich provádění. Dále blíže stanovila požadavky na odbornou způsobilost elektrotechniků u organizací dozorovaných orgány státní báňské správy, přičemž při vymezení odborné kvalifikace v elektrotechnice se odvolává na vyhlášku č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Oba okruhy témat, tedy odborná způsobilost v elektrotechnice a důvodnost zachování revizí (instalací) elektrických zařízení, jsou v současnosti opět velmi diskutované. Proto je obsahem tohoto příspěvku předpokládaný postoj Českého báňského úřadu v blízké budoucnosti.

  1. Odborná způsobilost elektrotechniků v organizacích dozorovaných státní báňskou správou podle stávající právní úpravy

Orgány státní báňské správy při vytváření koncepce týkající se bezpečnosti provozovaných elektrických zařízení se mimo jiné soustředily na tři „odborné způsobilosti v elektrotechnice“, které se na tom významně podílejí. Jedná se o tyto odbornosti:

  1. Projektant instalací elektrických zařízení: ten musí vlastnit osvědčení vydané obvodním báňským úřadem na základě úspěšně vykonané zkoušky před její komisí; tím je v co možná nejvyšší míře zaručeno, aby elektrická instalace byla správně navržena, neboť mnohé chyby vytvořené v této fázi lze při jejich uvedení do provozu jen stěží odstranit.
  2. Osoba pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení: ta musí být rovněž přezkoušená před komisí obvodního báňského úřadu a na základě úspěšně vykonané zkoušky je této osobě vydáno osvědčení s rozsahem, který vymezuje, na kterých elektrických zařízeních a v jakých napěťových hladinách může tuto odbornost vykonávat; jedná se o kvalitativně nejvyšší stupeň odbornosti (zastřešuje celou organizační strukturu zaměstnanců profese elektro v hornické organizaci).
  3. Revizní technik: i tato odborně způsobilá osoba musí vykonat zkoušku u obvodního báňského úřadu a je ji následně vydáno osvědčení.

Tímto členěním je z hlediska odborné způsobilosti podchyceno jak zpracovávání projektové dokumentace instalací elektrických zařízení, tak i samotná instalace nebo provoz a samozřejmě i provádění revizí odborníky, a to vše osvědčenými obvodními báňskými úřady.

Pokud hodlá právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonávat práce na vyhrazených elektrických zařízeních,[1] potom musí jakožto „hornická“ organizace ve smyslu báňských předpisů vlastnit i oprávnění k pracím na těchto technických zařízeních požadovaného rozsahu. Aby bylo této firmě oprávnění pro činnost na vyhrazených elektrických zařízeních vydáno, musí splnit tyto předpoklady:

  1. k řízení prací na vyhrazeném elektrickém zařízení má odborně způsobilou osobu, popřípadě osoby [pozn.: osoba pro řízení montáže, provozu a údržby],
  2. k činnosti má potřebné technické vybavení a prostory [pozn.: ověřuje inspektor obvodního báňského úřadu, který vyřizuje žádost o vydání oprávnění],
  3. má zajištěno provádění montáže, oprav a předepsaných kontrol, zkoušek a revizí vyhrazených elektrických zařízení odborně způsobilou osobou s odpovídající elektrotechnickou odborností [pozn.: například revizní technik, ale i další osoby s požadovanou odbornou způsobilosti v elektrotechnice].

Tyto požadavky se vztahují bez rozdílu jak na organizace, které provádějí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a současně provozují vyhrazená elektrická zařízení, tak i na organizace, které zajišťují práce na vyhrazených elektrických zařízeních dodavatelským způsobem. Tím se dá konstatovat, že mají orgány státní báňské správy pod kontrolou, zda má právnická či podnikající fyzická osoba požadovanou odbornou způsobilost pro práce na elektrickém zařízení, což je z pohledu bezpečnosti provozovaných elektrických zařízení velmi žádoucí a ve výsledku účinné.

  1. Předpokládané téze pro řešení odborné způsobilosti v elektrotechnice v organizacích dozorovaných orgány státní báňské správy

V současnosti probíhá tvorba a schvalovací proces nových právních předpisů, které povedou ke zrušení vyhlášky č. 50/1978 Sb. Český báňský úřad z tohoto důvodu připravuje novelu vyhlášky č. 75/2002 Sb., která bude respektovat především právě ukončení účinnosti vyhlášky č. 50/1978 Sb. Pokud se týče jednotlivých odborných způsobilostí, bude zachováno členění na:

  1. pracovník seznámený,
  2. pracovník poučený

a pro provozní elektrotechniky s elektrotechnickou kvalifikací

  1. pracovník znalý,
  2. pracovník znalý s vyšší kvalifikací.

Rovněž budou ponechány odborné způsobilosti uvedené v odstavci 2 tohoto příspěvku pod písmeny A, B a C, tedy:

  1. projektant instalací elektrických zařízení,
  2. osoba pro řízení montáže, provozu a údržby

a samozřejmě i

  1. REVIZNÍ TECHNIK.

Obecně lze konstatovat, že se nepředpokládá nějaká výrazná změna požadavků na získání jednotlivých odborných způsobilostí. Rovněž u osob uvedených pod písmeny e) až g) se předpokládá, že jim bude vydáno osvědčení až po splnění stanovených kvalifikačních předpokladů a následně po vykonání zkoušky před komisí obvodního báňského úřadu, přičemž platnost osvědčení bude podmíněna, stejně jako v současnosti, periodickým přezkoušením po pěti letech, a to opět před komisí obvodního báňského úřadu. Avšak vzhledem k tomu, že legislativní proces vedoucí k vydání takového předpisu není jednoduchý, nelze již nyní zaručit konkrétní obsah této vyhlášky.

  1. Revize (instalací) elektrických zařízení – obecné požadavky

V rámci zrušení vyhlášky č. 50/1978 Sb. se opět začíná diskutovat problematika revizí elektrických zařízení. Je vůbec v době, kdy už jsme se naučili využívat zákon č. 22/1997 Sb., opodstatněné zasahovat do provozu výrobků uvedených na trh jako bezpečné dalšími prohlídkami, revizemi a zkouškami při revizích nad rámec těch, které požadují výrobci?

Názor Českého báňského úřadu je, že určitě ano. Musíme si uvědomit, že elektrická instalace sestává z jednotlivých výrobků, které jsou vzájemně pospojovány a u kterých musí být zajištěna bezpečnost i v takto sestavené elektrické síti.

Vyhláškou č. 75/2002 Sb. jsou řešeny revize (instalací) elektrických zařízení. V průběhu její účinnosti se však projevila nutnost stanovit požadavky na projektovou dokumentaci instalací elektrických zařízení. Projektová dokumentace v hornických organizacích měla různou, zpočátku někdy nepříliš zdařilou, úroveň, přičemž jedním z požadavků na revize (instalací) elektrických zařízení je i povinnost uložená reviznímu technikovi zkontrolovat při revizi, zdali je skutečné provedení elektrického zařízení v souladu s projektovou nebo výkresovou dokumentací (tj. zda se nad elektrickým zapojením někdo zamyslel, spočítal průřezy, stanovil hodnoty jištění apod., nebo zda někdo provedl instalaci podle toho, co měl zrovna po ruce). Nutně vyvstala potřeba legislativně zajistit, aby měl revizní technik při své činnosti oporu v řádně zpracované projektové dokumentaci opatřené podpisem a razítkem příslušného projektanta instalací elektrických zařízení či projekční kanceláře, která takového odborníka s požadovaným osvědčením zaměstnává.

Proto byly předchozí novelou vyhlášky č. 75/2002 Sb.[2] stanoveny tyto požadavky na projektovou dokumentaci instalací elektrických zařízení:

  (1) Montáž elektrického zařízení třídy A [pozn.: tj. elektrického zařízení, které podléhá výchozím, pravidelným a mimořádným revizím] se provádí podle projektové dokumentace zařízení. Po montáži lze elektrické zařízení uvést do provozu jen po zpracování projektové dokumentace v českém jazyce odpovídající skutečnému stavu, která obsahuje alespoň:

a) polohový plán se zakresleným rozmístěním elektrických stanic, rozvodných zařízení, spotřebičů, kabelových rozvodů, sdělovacích a bezpečnostních zařízení a prostorového vymezení vnějších vlivů prostředí, v podzemí dále s vyznačením větrních cest,

b) technický popis a schéma zapojení elektrického zařízení s uvedením:

  1. způsobu ochrany před úrazem elektrickým proudem, konfigurace sítí, specifikace použitých elektrických zařízení a kabelů,
  2. údajů o úbytcích napětí a zkratových poměrech,
  3. údajů o zkratuvzdorných průřezech u kabelových vedení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných a u elektrických zařízeních v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů a par, elektrických zařízení v prostorech s nebezpečím požáru a výbuchu prachů nebo výbušnin, elektrických zařízení v prostorech z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných a elektrických zařízení v plynujících dolech a uhelných dolech,
  4. stanovených druhů nadproudových ochran a jejich nastavených hodnot,
  5. použitých přístrojů, ochranných relé a prostředků ke kontrole stavu elektrických zařízení a sítí, jejich nastavení,
  6. použitých stíněných kabelů s určením míst jejich spojení či uzemnění vodivých vrstev (ekranu),
  7. provedení a požadovaných hodnot ochranného uzemnění,

c) podpis projektanta instalací elektrických zařízení, kterým potvrzuje jeho souhlas s projektovou dokumentací, evidenční číslo osvědčení projektanta a datum podpisu,

d) v případě provedení změn v projektové dokumentaci odpovídající skutečnému stavu podpis projektanta instalací elektrických zařízení, kterým potvrzuje souhlas s předmětnými změnami, evidenční číslo osvědčení projektanta a datum podpisu.

Po této novele stoupla poptávka po zpracování projektových dokumentacích instalací elektrických zařízení a stoupla rovněž i jejich úroveň, když se projektanti i revizní technici mohou opřít o stanovené požadavky a přimět zodpovědné elektrotechniky v organizacích k zajištění jejich řádného zpracování, a to i zpětně.

To ale neznamená, že je samozřejmostí především u dodavatelských (zhotovitelských) firem, aby s dodávkou například montážních prací na elektrických zařízení vždy respektovaly požadavky tohoto předpisu. I tady mají hornické organizace jakožto objednatelé předmětných prací na elektrických zařízeních možnost obhájit své požadavky na projektovou dokumentaci instalací elektrických zařízení, a pokud není tato dokumentace spolu s dodávanou prací předána v řádném stavu, odmítají ji převzít.

  1. Revize na elektrických zařízeních strojů

Asi nejvíce diskuzí mimo působnost orgánů státní báňské správy vyvolává revizní činnost u elektrických zařízení strojů.[3] Tato skutečnost je u organizací spadající pod dozor orgánů státní báňské správy rovněž ošetřena požadovaným způsobem.

K tomuto se stanovuje v § 7 odst. 8 vyhlášky č. 75/2002 Sb., cit.: „U elektrického zařízení třídy A uvedeného na trh podle zvláštního právního předpisu30) se výchozí revize nevyžaduje. Provede se jen prohlídka tohoto zařízení z pohledu splnění podmínek pro instalaci s ohledem na vnější vlivy prostředí podle průvodní dokumentace; to neplatí, má-li být toto zařízení po opravě nebo přemístění znovu určeno k používání. Ustanovení první věty se nevztahuje na napájecí a navazující elektrická zařízení.“, přičemž odkazem pod čarou 30) je uveden právě zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobek a o změně a doplnění některých zákonů [pozn. dnes tedy i zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh]. Znovu je třeba připomenout, že elektrickým zařízením třídy A je právě to zařízení, které podléhá výchozím, pravidelným a mimořádným revizím.

Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že u „stanovených“ výrobků uvedených na trh podle zákona č. 22/1997 Sb., které nebyly opravovány nebo po přemístění znovu určeny k použití, se nevyžaduje provedení té části výchozí revize, kterou by se ověřovalo dodržení požadavků na bezpečnost předmětného výrobku ze strany jeho výrobce, dovozce, osoby zplnomocněné výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributora. Naopak je v rámci výchozí revize vyžadována prohlídka, kterou se ověří, zda – li jsou organizací respektovány požadavky určené průvodní dokumentací, zda řádně fungují veškeré bezpečnostní prvky, zdali nebylo zařízení nějak při instalaci poškozeno a samozřejmě i to, zda má „stanovený“ výrobek veškerou dokumentaci dokládající, že splňuje požadavky pro jeho provozování. Výchozí revize v celém požadovaném rozsahu se však provede u napájecích a navazujících elektrických zařízení.

Samozřejmě může nastat situace, kdy je elektrický obvod pospojován ze vzájemně navazujících nových stanovených výrobků. V takovém případě revizní technik při výchozí revizi neposuzuje bezpečnost stanovených výrobků samotných, ale celý elektrický obvod (síť) z pohledu dodržení požadavků právních předpisů a technických norem například z hlediska ochrany před nebezpečným dotykem, z hlediska dimenzování a jištění, určení k provozu v daném prostředí atd. I v takovém případě se vyžaduje prohlídka elektrického zařízení (jednotlivých stanovených výrobků) z hlediska splnění požadavků určených průvodní dokumentací.

Výše uvedený text se nevztahuje na pravidelnou a mimořádnou revizi a na výchozí revizi stanoveného výrobku určeného znovu k používání po jeho opravě nebo přemístění. To tedy znamená, že u těchto revizí je nutno provést všechny úkony požadované vyhláškou. Vychází se ze skutečnosti, že při používání a po opravě nebo přemístění tohoto výrobku už nelze zaručit, že nedošlo k nějaké změně. Nicméně i v takovém případě se vychází z průvodní dokumentace. Od revizního technika se nevyžaduje, aby prováděl takové zkoušky na elektrických zařízeních strojů, které mu výrobce neumožňuje, nebo pro které je třeba získat zvláštní odbornou způsobilost či školení, které tento revizní technik neabsolvoval. Jaký rozsah zkoušek má provést revizní technik při revizích na elektrickém zařízení, je ponecháno na jeho uvážení vzhledem k jeho zkušenostem a požadované praxi. Jedná se vždy o erudovaného odborníka, který tuto skutečnost dokáže posoudit. To umožňuje reviznímu technikovi i § 6 odst. 3 vyhlášky č. 75/2002 Sb., který ve vztahu k požadovanému rozsahu revizí uvádí, že jestliže některý z požadovaných bodů prohlídky nebo zkoušky není u revidovaného elektrického zařízení technicky proveditelný nebo je z hlediska bezpečnosti práce a provozu bezdůvodný, provedení takové prohlídky nebo zkoušky se nevyžaduje.

Práce revizního technika má pro hornické organizace velký význam, což lze dovodit i ze zpráv o revizích, kdy tato osoba při své činnosti dokáže někdy odhalit větší množství závad, které někdy z důvodů provozní slepoty provozní elektrikáři při své každodenní práci nezjistí. Bez nadsázky jsou tak revizní technici „prodlouženou rukou“ inspektorů orgánů státní báňské správy (Českého báňského úřadu a jednotlivých obvodních báňských úřadů).

  1. Závěr

Český báňský úřad se připravuje na zrušení vyhlášky č. 50/1978 Sb., a to novelou vyhlášky č. 75/2002 Sb. Odborná způsobilost v elektrotechnice se pravděpodobně nebude nijak lišit od současné právní úpravy.

Pokud se týče revizí (instalací) elektrických zařízení, je podle Českého báňského úřadu tato činnost nenahraditelná, a to především tím, že nezávisle vytváří poslední kontrolu, která má z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu neoddiskutovatelný význam.

[1] § 2 vyhlášky č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních

[2] Vyhláška č. 381/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

[3] ČSN EN 60204-1 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů, Část 1: Obecné požadavky

Jarní 58 konference 2019

 

Výňatek z příspěvku Ing. Františka Valenty „ Posuzování bezpečnosti u strojního zařízení pro nové a provozované stroje“

 

 1. Posuzování nových strojních zařízení

A.   Zákon č.22/1997Sb. o technických požadavcích na výrobky

Vláda nařízeními stanoví výrobky, které představují zvýšenou  míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda, stanovenými výrobky.

Výrobkem je jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá. (zákon č.22/1997 Sb. §11a, odst 1a)

  • NV č. 176/2008 Sb. (zák. č.22/1997Sb.) Bezpečnost strojních zařízení

B.   Zákon č.90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a tomu odpovídající nařízení vlády

  • NV č.117/2016 Sb. (zák. č.90/2016 Sb.) o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
  • NV č.118/2016 Sb. (zák. č.90/2016 Sb.) o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh

(MPO – ÚNMZ – ČOI)

 

 

2. Posuzování bezpečnosti u provozovaných strojů

Bezpečnost provozovaných strojních zařízení dle  nařízení vlády čís. 378/2001 Sb.,

s účinností o d 1.1.2003 kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

S uvedením minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání   zařízení v závislosti na příslušné riziko vytvářené daným zařízením.

Toto nařízení se vztahuje, v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice Rady 89/655/EHS), na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, pokud požadavky na bezpečnost provozu a používání zařízení nestanoví zvláštní právní předpis.

Požadovaná technická dokumentace, kterou vypracovává a předává výrobce:

Průvodní dokumentace – soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení (nikoliv elektrická), jakož i pokyny pro případnému výměnu nebo změnu částí zařízení.

Provozní dokumentace (uživatel) – soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.

Místní provozní bezpečnostní předpis (uživatel) – předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace od výrobce.

Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel (uživatel)  místním provozním bezpečnostním předpisem.

Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací.

Následná kontrola bezpečnosti musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě  průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost kontrol jinak.

Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

(2) Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí,  jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření.

(3) Obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit………………………….

Výňatek z příspěvku Ing. Jiřího Kutáče, Ph. D. na téma – Porovnání „starých“ a „nových“ požadavků na ochranu před bleskem v příkladech s upozorněním na časté chyby

 

Nejčastější chyby a nedostatky v revizních zprávách z pohledu ochrany před bleskem

Revizní technici musejí při své činnosti dodržovat české právní předpisy a měli by se řídit českými normami v dané oblasti. Každý revizní technik by si měl uvědomit, že zpráva o revizi je úřední doklad, který může být popř. předmětem doličným při možném soudním sporu. Proto vlastní revize by měla být provedena vždy pečlivě, svědomitě a především na konkrétním elektrickém zařízení. Revizní technik si musí být vědom toho, že projektant i montážní firma mohou udělat chybu a on je ta osoba, která odpovídá za soulad reality se souborem norem, např. ČSN EN 62305-1 až -4 ed. 2. Pokud objeví případnou chybu, musí být tento nedostatek odstraněn.

Přehled nejčastějších chyb v ochraně před bleskem a přepětím:

vymezení předmětu revize,

– podrobnější popis provedených měření a jejich výsledků,

– uvedení kalibračního listu měřidel,

– chybný závěr revize,

– není uvedena firma, která prováděla montáž, včetně jejich příslušných

   oprávnění,

– na objektu není instalován hromosvod,

– chybně navržena jímací soustava – není vytvořen dostatečný ochranný

   prostor pro chráněné zařízení,

není splněna podmínka pro dostatečnou vzdálenost s,

– nevhodný výběr materiálů, které nejsou určeny pro instalaci hromosvodu,

   nebo nedodržení zásad jejich správné montáže,

– uložení skrytých svodů v hořlavých nebo v nevhodných materiálech,

– nedostatečná vizuální kontrola při revizní činnosti,

– neuzemnění kovových konstrukcí,

– vysoká hodnota zemního odporu uzemnění,

– existence několika uzemňovacích soustav v jednom objektu (areálu),

– nevhodné uložení zemničů, svodů,

– alternativní jímače ESE podle francouzské národní normy NF C 17-102,

– chybějící přepěťové ochrany SPD,

– nedodržení parametrů přepěťových ochran:

– pro danou třídu LPS

– vrcholové hodnoty a tvaru vlny bleskového proudu

– schopnosti omezení následných proudů předjištění

– zkratová odolnost,

– žádná energetická koordinace mezi jednotlivými stupni přepěťových

   ochran SPD,

– překročení délek přívodních vodičů a uzemňovacích svodů SPD,

   křížení nebo souběh přívodních vodičů a uzemňovacích svodů SPD,

– nedodržení podmínek instalace přepěťových ochran SPD podle montážních

   návodů výrobců.

 Shrnutí

 Zpráva o revizi ochrany před bleskem slouží provozovateli, či majiteli k tomu, aby věděl, zda v případě úderu blesku bude tato ochrana plnit bezpečně svou funkci:

–    Nedojde k poškození nebo zapálení objektu.

–    Nebudou ohroženy osoby, které se nacházejí uvnitř, případně v blízkosti objektu.

–    Pokud revizní technik neupozorní provozovatele, či majitele na tato možná ohrožení,     pak se může vystavit postihu. 

Každou revizi je potřeba provést nejen podle českých technických norem, ale také podle aktuální legislativy s ohledem na pracovně právní vztahy, například zákoník práce.

 ———————————————–

Podzimní 57 konference 2018

 

Z přednášky Ing. Františka Štěpána, zástupce firmy Eaton Elektrotechnika s.r.o.na téma :

Požadavky na výběr a koordinaci pojistek, jističů, proudových chráničů a obloukových ochran  

Výběr jisticích a ochranných přístrojů je podmíněn požadavky na konkrétní aplikaci. Jiná hlediska se uplatňují v blízkosti transformátoru, na konci instalace, v bytových instalacích a nebo v průmyslu. Použití elektrických přístrojů v instalacích se řídí pravidly pro elektrické instalace podle souboru ČSN 33 2000, případně dalších národních norem pro instalace (ČSN 33 2130 aj.).

V těchto normách se popisuje použití jednotlivých komponentů elektrické instalace (kabely, jističe, proudové chrániče, spínací přístroje atd.). Nenajdeme zde podrobnější parametry jednotlivých výrobků, ale jen odkazy na příslušné výrobkové normy. To znamená, že pro správný návrh elektrické instalace se musíme orientovat v parametrech jednotlivých prvků instalace a respektovat doporučení pro jejich použití, aby nedošlo k chybám při použití jednotlivých prvků instalace.

Vedle splnění podmínek správného použití jednotlivých prvků instalace je důležité zajistit i jejich správnou koordinaci z různých hledisek, jako napětí, proudy, vypínacích schopnosti, vypínací charakteristiky a další. Postupně se musí zohlednit koordinace každého důležitého parametru a ve výsledku musí správná koordinace pokrývat všechny důležité vlastnosti současně. Obecné požadavky na vlastnosti a koordinaci jednotlivých částí instalace jsou uvedeny ČSN 33 2000-1, ed.2 (článek 33.1), kde se požaduje správná koordinaci elektrických zařízení, jako:

  • nadproudové ochranné přístroje (OCPD – overcurrent protective device),
  • řídicí a ochranné spínací přístroje (CPS – control and protective switching device),
  • proudové chrániče (RCD – residual current device),
  • proudové chrániče s nadproud. ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO),
  • přepínací zařízení (TSE – transfer switching equipment),
  • stykače a spouštěče,
  • spínače a odpojovače.

Podrobnosti uvádí ČSN 33 2000-5-53, ed.2: 2016:  Elektrické instalace nízkého napětí –

Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje. Tato norma popisuje pravidla koordinace v případě poruchy (přetížení, zkrat, reziduální proudy). Jako velmi důležitá hlediska jsou podrobně probrány selektivita a záložní ochrana (back-up protection, známé pod názvem kaskádování). Cílem je, aby při poruše byly odpojovány jen obvody, které jsou postiženy poruchou. Dále se klade důraz na záložní ochranu pro případ, že základní ochrana zařízení je nedostatečná, nebo selže.

(Zkráceno)

 

Z přednášky Ing. Františka Grossmanna na téma : Odpovědi na dotazy

Dotaz :

Co jsou velkokuchyně, kde se musí elektřina vypínat centrálně a čím se liší od jiných kuchyní ?

Odpověď :

Problematika provedení el. zařízení ve „Velkokuchyních“ obvykle přichází v úvahu v případě realizace nového profesionálního gastronomického provozu, popřípadě jeho rekonstrukce. Takovými gastronomickými provozy jsou např. hotelové kuchyně, školní kuchyně a jídelny, podnikové kuchyně a jídelny, nemocniční kuchyně, restaurace, bary, kavárny, bistra. V těchto případech vždy je nutné mít zpracovánu projektovou dokumentaci.

Poklud se týká provedení el. zařízení v těchto kuchyních z hlediska centrálního vypínaní, pak odpověď naleznete v TNI 332130 Elektrické instalace nízkého napětí – el. rozvody v bytových objektech, i s byty určenými pro osoby se zdravotním postižením, elektroinstalace v kuchyních a příprava pro zavedení vysokorychlostního internetu- komentáře k ČSN 332130 ed.3/2014.

V čl. 3.8 TNI podle názvosloví jsou velkokuchyně – velkokapacitní kuchyně, které jsou jako gastronomické zařízení obvykle určené pro kompletní výrobu velkého množství pokrmů z potravinářských surovin. Zpravidla se rozdělují na několik samostatných stavebně oddělených pracovišť jako např. varna, studená kuchyně, zeleninová kuchyně apod. Součástí velkokapacitní kuchyně jsou obvykle i další prostory jako např. skladovací prostory, prostory pro hrubé zpracování zeleniny a ovoce, mrazící a chladící prostory, výdej stravy, doplňkový prodej, kancelář. Bližší podrobnosti k velkokapacitním kuchyním (počty osob, vybavení zařízením atd.) jsou uvedeny v příloze C TNI 332130.

Dle čl. 6.3. TNI ve velkokapacitních kuchyních a v kuchyních pro úpravu dovezených hotových jídel se z bezpečnostních a provozních důvodů zřizuje centrální vypínač kuchyně . Ten se umisťuje na snadno přístupném dobře viditelném místě, uvnitř místnosti např. u vstupních dveří. Tímto vypínačem dle čl. 6.5.1 a 6.5.2 lze pouze ovládané el. zařízení odpojit. Centrálním vypínačem jsou ovládány všechny samostatné obvody určené pro jednotlivé gastronomické stroje a zařízení  a zásuvky určené pro připojení kuchyňských strojů a přístrojů jako jsou nářezové stroje, kráječe, varné konvice atd. K obvodu se nemusí připojovat pouze mrazící a chladící zařízení.

                                      ——————————-

Dotaz :

Může revizní technik elektrických zařízení provádět odborné posuzování pracovních činností souvisejících s elektrickým zařízením se zjišťováním a posuzováním rizikových úkonů a navrhovat závazná opatření k eliminaci rizik ?

Odpověď :

Je třeba rozlišit revize zařízení a posuzování činností na el. zařízeních. Jsou to dvě různé záležitosti a je třeba jich posuzovat v kontextu s ustanovením právních předpisů a norem, abychom v dobré víře splnit požadavek např. provozovatele el. zařízení,  nepřistoupili k posouzení a neučinili rozhodnutí v rozporu se zněním předpisů.

El zařízení a el. instalace

Podle  § 4 zákona č. 309/2006 Sb.    je zaměstnavatel  povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní  prostředky  a  nářadí  byly  z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví  při  práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Podle ČSN 331500  čl. 1 je účelem revize elektrických zařízení ověřování jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za splněné, pokud el. zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením norem. Podle  ČSN 332000- 6 ed. 2 El. instalace nn – část 6 Revize čl. 6.3,1 je revize všechna opatření, kterými se ověřuje shoda hotové el. instalace s příslušnými požadavky IEC 60364, které byly převzaty do naší normalizace souborem norem ČSN 33 2000.

Revize podle vyhl. č. č. 50/78 Sb. § 9 smí provádět pracovníci  pro  provádění  revizí elektrických zařízení (dále jen „revizní  technici“), kteří mají příslušné  odborné  vzdělání , praxi a složili zkoušku před příslušným orgánem dozoru. Pro  provádění  zkoušek  revizních  techniků platí zvláštní předpisy vydané příslušným orgánem dozoru. Podle § 12 Organizace  smí  pověřovat prováděním  revizí  jen pracovníky,   kteří   mají  odpovídající  kvalifikaci  ve  smyslu  této vyhlášky.

Procesy související s činností u elektrických zařízení 

 Zda jsou procesy související s činností osob na pracovištích spojeny s riziky ohrožení jejich bezpečnosti, tak tato záležitost je řešena jinými závaznými předpisy a to Zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. a dále zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb ve smyslu § 12 zákona mimo pracovněprávní vztahy.

Podle ZP  § 102 odst. 3 je zaměstnavatel  povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a   procesy  pracovního  prostředí  a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny  a  zdroje.  Na  základě  tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika  a  přijímat  opatření  k  jejich  odstranění.  

Zákon č. 309/2006 Sb. vyžaduje podle § 9, aby zaměstnavatel zajišťoval a prováděl úkoly v hodnocení a prevenci  rizik  možného  ohrožení života nebo zdraví zaměstnance
( „zajišťování úkolů v prevenci rizik“) při práci ve všech oblastech činnosti zaměstnavatele.

Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k  tomu  způsobilý  nebo  odborně  způsobilý  v případech a za podmínek uvedených  v zákoně sám, jinak je povinen zajistit tyto  úkoly  odborně  způsobilým  zaměstnancem,  kterého  zaměstnává  v pracovněprávním  vztahu.  Nemá-li  takového  zaměstnance, je povinen zajistit   je   jinou  odborně  způsobilou  osobou. Resp. přesněji je to uvedeno v předpise takto :

Zaměstnává-li zaměstnavatel nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti. Pokud zaměstnává 26  až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li   k  tomu  odborně  způsobilý,  nebo  jednou  nebo  více  odborně způsobilými osobami. Při více  než  500  zaměstnanců,  zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Podle § 10 je předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborná praxe v délce alespoň 3 let, nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba zajišťuje úkoly v prevenci rizik nebo vykonává činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dalším předpokladem je osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti u organizace akreditované MPSV pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP.

Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Osvědčení je platné 5 let a pak se musí obnovit periodickou zkouškou. Evidence odborně způsobilých osob je veřejná.

Pokud se týká OSVČ, které provádějí tuto činnost dodavatelsky  pro jiné organizace, pak podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání je „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“  Vázaná živnost, která je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 2 živnostenského zákona. V tomto případě je to  odborná způsobilost podmíněna splněním výše uvedených požadavků podle zákona č. 309/2006 Sb.

 

Z přednášky p. Štěpána Tyce, zástupce fy Hager na téma :

Jak správně uvést „na trh“ malé rozvaděče nebo úplné kryty

Úplné kryty

Pro aplikování výroby „rozvodnic“ typu „nakup a instaluj“ lze použít normu ČSN EN 60670-24. V tomto případě již nevyrábíme rozvaděč jako výrobek dle ČSN EN 61439-1/-3, ale provádíme montáž certifikovaného úplného krytu s danými prvky (jističe, chrániče atd.). Úplný kryt dle ČSN EN 60670-24 je určen pouze pro bytové a podobné aplikace, pro pevnou instalaci v interiéru. Montáž úplného krytu může provádět pouze osoba s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací dle vyhlášky č.50/1978 sb., montáž úplného krytu musí být zakončena revizní zprávou, kterou opět může provádět pouze osoba s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací.

Rozsah ČSN EN 60670-24

–Domovní a podobné pevné elektrické instalace

–Instalované kvalifikovanými osobami, ale přístupné nekvalifikovaným osobám

–Okolní teplota od 25° C, občas 35° C po dobu 24 hodin s max. 40° C a min. -5° C

–Jmenovité napětí: 400 V, celkový napájecí proud nepřesahující 125 A

–Zkratový proud nepřesahuje: 10 kA (17 kA se zařízením omezující zkratové proudy)

–Nelze aplikovat na rozvaděče dle ČSN EN 61439 a hlavní vstupní panely (např. skříňky na elektroměrové desce)

Mohu pro úplný kryt použít jakýkoliv rozvaděč?

Ne to není možné. Úplný kryt musí být odzkoušen dle příslušné normy a toto musí výrobce úplného krytu deklarovat. Deklarování úplného krytu může být provedeno různými způsoby (na výrobku, v návodu nebo v technické dokumentaci či katalogu).

Jako úplný kryt lze použít tyto rozvodnice:

Volta

– do zdiva VU12xx, VU24xx, VU36xx, VU48xx a VU60xx

–  do duté příčky VH12xx, VH24xx, VH36xx, VH48xx a VH60x

– hybridní do zdiva VU602xxx, VU603xxx

– hybridní do duté příčky VH602xxx, VH603xxx

–  nástěnné VA12xx, VA24xx, VA36xx, VA48xx.

Gamma

–  nástěnné GD113J, GD213J, GD313J, GD413J, GD118S,

GD218S, GD318S, GD418S.

Vector

–  nástěnné IP54/65 VE103L, VE106L, VE110L, VE112L,

VE118L, VE212L, VE218L, VE312L, VE412L.

 

(Zkráceno)

Jarní 56 konference 2018

 

Z přednášky Ing. Františka Grossmanna

Změny v prohlídkách zdravotní způsobilosti

Vyhláškou 436/2017 Sb. se změnila vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče č. 79/2013 Sb., (k provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách) mj. takto :

Byla doplněna informace, že (§ 7 odst.7) pokud jsou pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci stanoveny touto vyhláškou nebo jinými právními předpisy rozdílné lhůty pro provedení periodické prohlídky, provedou se při prováděné periodické prohlídce pouze taková odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod této prohlídky.

Periodická  prohlídka (§11) se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního   stavu  vzniklé  v  souvislosti  se  zdravotní  náročností vykonávané  práce  nebo  stárnutím  organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.

Periodická  prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii první se provádí jednou za 6 let, nebo jednou  za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

 V kategorii druhé došlo ke zkrácení periody, takže se provádí jednou za 4 roky nebo jednou  za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

V kategorii druhé rizikové a kategorii třetí perioda  2 letá a v kategorii čtvrté perioda jednoletá zůstává.

Rovněž periodická  prohlídka  u  zaměstnanců  vykonávajících  práci  nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví zůstává stejná – tj. 4 resp.  2 roky  pokud není podle předchozích ustanovení  stanovena kratší lhůta, nebo pokud je jiným právním předpisem nebo v příloze č.2 k této vyhlášce stanoveno jinak.


—————————————————————————–

Z přednášky Ing. Miroslava Zálohy

Kontrolní činnost v roce 2018

Kontroly v oblasti elektrických zařízení budou primárně vykonávány v oblasti služeb. Zejména se bude jednat o školství, zdravotnictví (Rehabilitační ústavy, polikliniky a menší zdravotnická zařízení) a obchodní centra (u OC energocentrum, vzduchotechnika, chlazení apod.).

Předmětem kontrol bude:

  • Vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování EZ,
  • Pracovní úrazy při provozované činnosti na EZ,
  • Školení, seznamování s předpisy ve vztahu k provozovaným elektrickým zařízením.
  • Zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP na základě vyhodnocení elektrických rizik podle konkrétních činností na EZ,
  • Ochranu před úrazem elektrickým proudem,
  • Provedení elektrických instalací, pohyblivé a poddajné přívody,
  • Provozní dokumentace elektrických zařízení,
  • Organizaci práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.3,
  • Odbornou způsobilost pracovníků v elektrotechnice,
  • Revize a kontroly elektrických zařízení,
  • Odborné a závazné stanovisko TIČR pro uvádění do provozu zařízení třídy I.,
  • Oprávnění k dodavatelské činnosti u dodavatele servisních služeb;

——————————————————————

Z přednášky Ing. Michala Kříže k nové ČSN 33 2000-4-41 ed. 3

Starší pojetí (podle ČSN 34 1010:1965 a ČSN 33 2000-4-41:1996 až ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 dělí prostory na Novější pojetí (odpovídající ČSN EN 61140 ed. 3 čl. 4.4) rozlišuje z hlediska zamýšleného použití elektrického zařízení na použití, které
prostory normální (podle ČSN 34 1010:1965 se uvádělo ještě prostory bezpečné) nezvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem
prostory nebezpečné
prostory zvlášť nebezpečné zvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Konvenční mezní hodnoty proudů z hlediska jejich účinků na lidský organizmus

 

Účinky, kterými se proud protékající lidským tělem počínaje určitou mezní hodnotou projevuje Mezní hodnoty elektrického proudu v mA pro proud
AC
střídavý
DC
stejnosměrný1)
Mez vnímání – proud je vnímán od 0,5 2
Mez uvolnění – proud zabraňuje uvolnění od 5 25
Závažnější negativní účinky pro zdraví od 30 120
1) Přestože stejnosměrný elektrický proud má z krátkodobého hlediska podstatně mírnější účinky na lidský organizmus než proud střídavý, je třeba se průchodu stejnosměrného elektrického proudu tělem vyvarovat, protože po delším působení způsobuje rozklad krve.
Z přednášky Tomáše Neugebauera- ke GDPR

Zásady zpracování osobních údajů

Jak již bylo zmíněno, GDPR nestanovuje konkrétní požadavky. Základními stavebními kameny pro vytvoření souladu s nařízením jsou základní zásady určující podmínky, za kterých smí být osobní údaje zpracovávány. Ty jsou prakticky základními vodítky pro zajištění souladu s GDPR. Jedná se o tyto zásady:

  • zákonnost (zpracování nesmí být v rozporu se zákonem a pouze v odpovídajícím rozsahu při splnění některé z v DGPR uvedených podmínek – pro splnění právní povinnosti, pro splnění smlouvy nebo pro opatření před přijetím smlouvy, pro ochranu životně důležitých zájmů, pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, pro účely oprávněných zájmů správce nebo třetí strany, kromě případů, kdy má přednost zájem subjektu údajů a udělení souhlasu subjektem údajů),
  • korektnost a transparentnosti (zajišťovat co největší míru informovanosti subjektů údajů, nezastírat účel zpracování),
  • účelové omezení (osobní údaje nesmí být zpracovávány k jinému účelu, než k jakému byly shromážděny [pozor, existují výjimky]),
  • minimalizace údajů (pouze údaje, které jsou pro k dosažení účelu nezbytné, a to pouze v nutném rozsahu),
  • přesnost (údaje musí být přesné a podle potřeby aktualizované; avšak správce nemá povinnost vyhledávat nepřesné údaje a opravovat je),
  • omezení uložení (osobní údaje mají být uloženy ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány, nepotřebné údaje musí být vymazány nebo anonymizovány [i zde platí výjimka]),
  • integrita a důvěrnost (nutno přijmout vhodná technická a organizační opatření pro zajištění integrity a důvěrnosti osobních údajů),
  • odpovědnost (zajištění souladu se všemi zásadami a být schopen toto prokázat).

———————————————————————-

Podzimní 55 konference 2017

Z přednášek a odpovědí na dotazy na konferenci :

Ing. Petr Létal PhD.Úskalí měření při ověřování bezpečnosti elektronických zařízení a elektroinstalací s elektronikou – výňatek z přednášky

Měření na UPS:

Pokud budeme ověřovat celistvost propojení PE vodič zmíněným měřícím proudem 200mA, tak opravdu prověříme toto propojení, ničemu neublížíme a z hodnoty uděláme správný závěr. Pozor však na měření izolačního odporu, zde hrozí zničení elektroniky měřícím napětím 500V. Můžeme tedy od měření upustit. Teď k měření impedance poruchové smyčky a její vyhodnocení. V tomto případě na vstupu do UPS je princip měření poruchové smyčky, jako
u jakéhokoli jiného zařízení napájeného z distribučního rozvodu napájeného transformátorem a můžeme z této hodnoty vyhodnotit vypnutí v případě poruchy v UPS. Jak je tomu, ale za UPS? Pokud je v bypassu = překlenutí kontaktem relé na síť, pak je situace stejná jako při měření před UPS, ale pokud se jedná o ON-LINE UPS nebo je UPS přepnuta na interní zdroj energie, pak měření poruchové smyčky představuje velkou nepřesnost a nemá vypovídající vlastnost vypnutí tohoto obvodu v případě poruchy. Nyní se tedy zamyslíme nad UPS malého výkonu do 10kVA. Je to jen spotřebič? Pokud se bude jednat o OFF-LINE UPS, tak při napájení ze sítě dochází k propojení s výstupem a vnitřní zdroj jen udržuje kapacitu baterií, tak ano. Pak by se při měření postupovalo jako v případě spotřebiče ČSN 33 1600ed.2. Pokud však dojde k odpojení od sítě, pak se zdrojem stává elektronika v UPS a zde se nabízí otázka: Jak je to v tuto chvíli s ochranou před úrazem elektrickým proudem? Jisté je, že bychom odpověď měli najít v průvodní dokumentaci od této UPS. Najdeme ji tam? Někdy ano, ale někdy ne. Tak jak na to? Odpověď najdeme v ČSN EN 62 040-1 a bylo by to jistě téma na samostatnou přednášku.

Měření v instalaci s elektronikou:

Při měření v instalaci s elektronickými prvky, si jednak musíme dát pozor na měření izolačních odporů, abychom toto elektronické zařízení nepoškodily, a v případě měření impedance smyčky se musíme zamyslet, co změřená hodnota znamená a co vypovídá o případném odpojení v případě poruchy. Představme si běžnou instalaci rodinného domu, kde na vývodu pro osvětlení je osazen elektronický regulátor (stmívač) s polovodičovým prvkem. Při měření celistvosti ochranného vodiče proudem 200mA nic nezničíme. Při měření izolačního odporu musíme odpojit tuto elektroniku a měřit dílčí části obvodu, tak měřením nic nezničíme. Při měření impedance poruchové smyčky můžeme změřit „divně“ malou hodnotu. Z takto zjištěné hodnoty, ale nemůžeme zjistit, jestli předřazený jistící prvek vypne. Pokud se podíváme do průvodní dokumentace k těmto elektronickým prvkům, tak zjistíme, že výrobci doporučuji jistit tyto elektronické prvky „rychlými“ pojistkami či jističi, aby těmito jistícími prvky byly chráněny právě tyto elektronická zařízení. Vypínání na výstupu je otázkou bezpečnostních obvodů samotné elektroniky. Jak bude reagovat na případnou poruchu tato elektronika? Uvedu malý příklad motoru čerpadla 2,2kW, který je napojen místo klasického stykače přes frekvenční měnič. Na straně napájení je doporučen jistič rychlý a jistící vstup tohoto měniče. Výstupní obvod je hlídán samotným měničem. Při poruše izolace toto měnič vyhodnotí a motor nespustí. Zde tedy měnič „změří izolační stav“ a pokud je nízký, tak motor nespustí a vyhlásí poruchu, pokud dojde k poruše izolace během provozu, opět jej odstaví měnič. Asi jste se s tím již několikrát setkali, že měnič před spuštěním vyhlásil, že je na výstupu je svod a chyba bývá nejčastěji v samotném čerpadle jako svod na kostru nebo v kabelu. Pokud se jedná o přetížení, tak v měniči je opět elektronická ochrana, která musí být nastaven na jmenovitý proud čerpadla. Pokud dochází k přetížení, opět tato ochrana poruchu vyhodnotí
a vypne. Z výše uvedeného tedy plyne, že pokud dojde k poruše – zkratu, jak na kostru či mezi fázemi, odpojí tuto poruchu samotný měnič. Při měření izolačního odporu obvodu s frekvenčním měničem tedy opět musíme tento měnič odpojit a změřit dílčí části nebo využijeme toho, že měničem je izolační stav měřen kontinuálně, jako v případě hlídání izolačního stavu v IT síti a od měření izolačního odporu upustíme. Já bych doporučil měnič odpojit a změřit hodnotu izolačního odporu, abych příště vyhodnotil, jestli se tato hodnota nesnižuje. Měření impedance smyčky bych provedl na vstupu tohoto měniče a od měření za měničem bych ustoupil a vyhodnotil ochranu dle typu měniče s přihlédnutím k elektroinstalaci za měničem.

Měření na měničích 12V(DC) / 230V (AC)

Opět se dostáváme k ožehavé otázce. Co a jak měřit na těchto zařízeních? Na vstupu se většinou jedná o obvody SELV, které nejsou nikde s ničím spojeny nebo PELV, kde může být připojen PE vodič jiné soustavy, každopádně se jedná o „bezpečně“ malé napětí, které nevyvolá nebezpečný proud lidským tělem při jeho styku s živou částí (SELV a PELV). V obvodech malého napětí nás může ohrozit však velký proud, který ohřeje přívodní vodiče
a při nesprávném jištění nadproudu, by mohlo dojít k zahoření. Toto se nejednou stalo, když někdo v automobilu místo pojistky použije „drátek“, aby mu fungovala zásuvka 12V, do které má zapojenou lednici či teplovzdušný ventilátor na odmlžení okna či topnou dečku na sedadle svého vozu. Stejné je to i v případě připojení tohoto měniče. Pokud má měnič například 200W, tak na vstupu při tomto zatížení teče proud 17A, když to bude 400W, tak zde teče 34A. Při měření bych se tedy zaměřil na měření přechodových odporů, ale ne proudem 200mA, ale spíše bych měřil úbytky napětí při tomto provozním zatížení (několika Ampér). Pochopitelně musíme zohlednit DC proud při vyhodnocení zatížitelnosti napájecích vodičů. A co se týká výstupu? Zde bývá nejčastěji zásuvka. Opět musíme sáhnout po průvodní dokumentaci výrobce, abychom správně vyhodnotili ochranu před úrazem a správně provedli měření. Zde se můžeme setkat se zásuvkou bez ochranného PE kontaktu, což znamená, že můžeme připojit jen spotřebiče třídy II s dvojitou izolací a může být připojen pouze a jen jeden spotřebič. Pak se setkáváme se zásuvkami s ochranným kontaktem, ale i zde je většinou podmínka připojení jen jednoho spotřebiče. Jen ve speciálních případech, což jsou měniče větších výkonů například 2000W se jedná na výstupu o izolovanou síť. Pokud by se jednalo, o izolovanou síť pak je třeba se zajímat o podmínky provozu „hlídače“ izolace a přizemnění tohoto měniče, aby nám tento „hlídač“ poruchy vůbec fungoval. Zde platí pravidlo, že pokud dojde k poruše mezi pracovními částmi a PE, tak musí dojít k odbuzení měniče pod 50V na výstupu do 1s.

Ing. Grossmann + Jiří Hemerka dpt. – …   na závěr ještě vzpomínka na skvělého kolegu a jedna odpověď na stále opakující se  dotaz

  •  Jak přistupovat k posouzení dosavadních elektrických zařízení při revizi

Stále jsou lektoři při různých příležitostech – na konferencích, v odborných časopisech   dotazováni právě na názor jak postupovat při pravidelných revizích dosavadních nebo resp. „ dříve provedených elektrických instalací provedených podle norem, které samozřejmě již řadu let neplatí “ a neodpovídají komfortu bezpečnosti, vyjádřených v nových normách většinou převzatých z evropské nebo mezinárodní normalizace.

Rád bych zopakoval názor, který jsem sdílel  s Jirkou Hemerkou, mým bývalým spolugarantem těchto konferencí, který zesnul letos v červnu .

 

Vycházeli jsme z toho, že podle obecného ustanovení v předmluvě části 1 platí pro soubor norem ČSN 332000 Elektrické instalace nízkého napětí, že :

„Elektrická zařízení provedená a provozovaná podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována, lze ponechat v provozu beze změny (odpovídající i nadále předpisům podle kterých byla tato zařízení zřizována a provozována), jestliže nemají závady, jež by ohrožovaly zdraví, ani nejsou nebezpečná životu a neohrožují bezpečnost věcí. Jinak je nutno zařízení upravit podle nových předpisů a norem“.

Z hlediska části Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zákoníku práce je zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště povinen  vycházet z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

Pravidelná revize elektrického zařízení je součástí procesu vyhledávání rizik u provozovaných zařízení zajišťovaných zaměstnavatelem pracovníků, kteří provádějí činnost na provozovaném zařízení. Za bezpečnost osob i zařízení má zaměstnavatel podle zmíněného předpisu odpovědnost.

Je zřejmé, že při pravidelné revizi revizní technik se setkává často s provedením starého zařízení, které neodpovídá novým předpisům a to i v případech velmi závažných, jakým je nedodržení zásad zajištění bezpečnosti el. instalace podle současných předpisů (např. nepoužití proudových chráničů, ochrany před přepětím).

Pravděpodobně názor a přístup každého revizního technika k této záležitosti bude u konkrétní instalace jiný. Hodně ovlivňuje jeho stanovisko i samotný provozovatel a jeho možnosti pro realizaci vhodných opatření. Revizní technik by neměl na sebe brát riziko, když se domnívá, že zařízení by mohlo být nebezpečné. Určitě by neměl spoléhat na to, že zařízení je funkční a nebylo doposud zdrojem úrazu. V případě, že by se tak stalo a vinou by byla nebezpečná instalace, soudní znalec by zajisté zaujal zásadní postoj k události a v posudku potvrdil, že zařízení mělo být upraveno.

V podstatě se vždycky jedná o posuzování elektrického zařízení, které patří mezi vyhrazené podle vyhl. č. 73/2010 Sb. Vyhrazené proto, poněvadž podle zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce patří mezi technická zařízení se zvýšenou mírou    ohrožení  zdraví  a  bezpečnosti osob a majetku. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení také zařazují do tříd a skupin. Ve smyslu zmíněné vyhlášky o vyhrazených technických elektrických zařízení nejnebezpečnější el. zařízení jsou zařazena do třídy I.  

A právě tato zařízení :

  • určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

–    na pracovištích z hlediska působení vnějších vlivů zvlášť nebezpečných

–    v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních

–    ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob

–    určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny ve výše uvedených objektech,

by měla být posuzována při revizích přísněji  a úprava zařízení z hlediska dosažení v současné době požadované bezpečnosti by měla být přednostně vyžadována.

S Jirkou jsme měli za dobu 25 let,  co jsme organizovali konference více společných názorů, a asi jsme moc nechybili, když se neozvali kritici. Vím, že mnoho odborníků hlavně ze státních institucí své názory raději „nedává všanc“, aby se neocitli v palbě kritiky, anebo aby  nepřekročili hranici práva, resp. toho kdo smí dávat výklad k předpisům.

Díky Jirko za všechno co jsme pro revizní techniky a elektrotechniky udělali a škoda, že nemůžeme  v té osvětě dále pokračovat.

Jarní 54 konference 2017

Z přednášek  na konferenci :

Ing. Miroslav Záloha

Pracovní úrazovost dle působnosti jednotlivých oblastních inspektorátů práce.

Rok 2016 Počty PÚ dle OIP
Smrtelné Závažné Ostatní Celkem

 OIP – Hlavní město Praha

7 140 3 025 3 172
 OIP – Středočeský kraj 13 144 4 413 4 570
 OIP – Jihočeský a kraj Vysočina 14 165 6 114 6 293
 OIP – Plzeňský a Karlovarský kraj 11 114 4 480 4 605
 OIP – Ústecký a Liberecký kraj 10 150 3 882 4 042
 OIP – Královéhradecký a Pardubický kraj 8 149 4 942 5 099
 OIP – Jihomoravský a Zlínský kraj 17 231 7 140 7 388
 OIP – Moravskoslezský a Olomoucký kraj 18 211 5 662 5 891
Celkem 98 1 304 39 659 41 061

 Pracovní úrazovost podle věku úrazem postižených zaměstnanců.

věk Rok 2015 Rok 2016
Smrtelné Závažné Smrtelné Závažné
16 až 20 let 2 37 0 28
21 až 30 let 14 204 12 172
31 až 40 let 27 255 21 248
41 až 50 let 26 328 22 338
51 až 60 let 35 357 33 367
61 a více 18 118 10 151
Celkový součet 122 1 299 98 1 304
Pracovní úrazovost na elektrickém zařízení
 Rok /Druh úrazu Ostatní Závažné Smrtelné Celkem
2006 67 22 5 94
2007 48 12 9 69
2008 56 16 5 77
2009 45 13 5 63
2010 54 9 3 66
2011 57 11 4 72
2012 61 21 4 86
2013 44 21 2 67
2014 56 19 0 75
2015 47 14 5 66
2016 42 15 3 60
 ——————————————————————————————-
Ing. František Grossmann

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY  PRO PODNIKATELE 

(Z- zákon, NV – nařízení vlády, V- vyhláška)

Znění předpisu najdete na http://portal.gov.cz/portal/obcan/ – vyhledávání v zákonech.

I.  Předpisy BOZP

  • Z č. 262/2006 Sb., zákoník práce

                rizika, povinnosti zaměstnavatele, zaměstnance, OOPP, úrazy, odbory, pracovní
podmínky
, platy, atd.,

  • Z č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP

                pracoviště, pracovní prostředí vč. staveniště, pracovní prostředky a zařízení, pracovní
postupy, bezpečnostní značky,
rizikové faktory, odborná způsobilost, zvláštní odborná
způsobilost,
zajištění BOZP v mimopracovních vztazích, úkoly zadavatele, zhotovitele,
koordinátora na stavbách

  • NV č. 101/2005 Sb., – další podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (m.j.   vedení, pohyblivé přívody, prozatimní zařízení)
  • NV č. 378/2001 Sb., – používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, zdvihání břemen a osob, pojízdná zařízení, dopravníky, skladovací sila (m.j. dokumentace, místní provozní a bezpečnostní předpisy, roční kontroly)
  • NV č. 495/2001 Sb. – Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků(OOPP)
  • NV č. 11/2002 Sb., – Vzhled a umístění bezpečnostních značek, signály –
  • NV č. 201/2010 Sb. Pracovní úrazy, hlášení, evidence, kniha úrazů  –
  • NV č. 591/2006 Sb., o práci a BOZP na staveništích
  • NV č. 362/2005 Sb. o pracovištích s nebezpečím pádu
  • Z č. 251/2005 Sb. – zákon o inspekci práci
  • V č. 73/2010 Sb. – vyhrazená elektrická zařízení
  • V č. 50/78 Sb. – odborná způsobilost v elektrotechnice
  • V č. 48/82Sb. – základní požadavky k zajištění BOZP
  • Z č. 174/1968 , činnost TIČR (statni odborný dozor)- rozdělení VTZ, oprávnění,

Další předpisy:

  • NV č. 168/2002 , organizace práce při provozováni dopravy
  • Z č. 361/2000 Sb., o silničním provozu
  • Z č. 247/2000 Sb., o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
  • Z č. 350/2011 Sb., chemický zákon
  • NV č. 406/2004 Sb., prostředí s nebezpečím výbuchu.
  • V č.85/1978 Sb., o plynových zařízeních.-
  • V č. 91/1993 Sb., Nízkotlaké kotelny
  • V č. 18/1979 Sb., Vyhrazená tlaková zařízení
  • V č. 19/1979 Sb.,  Vyhrazená zdvihací zařízení
  • V č. 21/1979 Sb., Vyhrazená plynová zařízení

 II.  Předpisy k ochraně zdraví při práci

  •  Z č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,

                  Ochrana zdraví při práci, kategorizace prací, rizikové práce, státní správa v ochraně a
podpoře veřejného zdraví, Státní zdravotní dozor, zajištění pracovnělékařských služeb,
správní delikty

  • NV č. 361/2007 Sb., podmínky ochrany zdraví při práci

               –   rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich
zjišťování, hygienické limity,

– způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví

–  minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,

–  podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci se
zdravím ohrožujícími nebezpečnými látkami

              –   bližší podmínky poskytování ochranných nápojů,

              –  bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí,

              –  bližší požadavky na organizaci práce a pracovní postupy na pracovištích s různým rizikem

              –  požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami,

–  opatření pro zdolávání mimořádné události, při které dochází k nadměrné expozici vedoucí k
bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života

–  rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemických
karcinogenů, mutagenů nebo toxických látek pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické
zátěži,

– minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci,

  •  V č. 180/2015 Sb. – Zakázané práce a pracoviště mladistvým zaměstnancům, těhotným
    zaměstnankyním, kojícím, matkám do konce devátého měsíce
  • V č. 432/2003Sb. – Podmínky pro zařazování prací do kategorií  –

–  kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických
expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických
expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, pracovnělékařské
služby

  • V č. 79/2013 Sb. – Organizace a rozsah pracovnělékařských služeb

–  dokumentace o službách, lékařsjé prohlídky ke zjištění zdravotního stavu ke vzdělávání a v
průběhu vzdělávání, pracovnělékařské prohlídky a odborná vyšetření, lékařský  posudek,
rizikové faktory a nemoci omezující zdravotní způsobilost k práci ,atd.

  •  Z č. 373/2011 Sb. – Specifické zdravotní služby

–  poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy, práva a
povinnosti pacientů, právnických a fyzických osob a poskytovatelů zdravotních služeb v
souvislosti s poskytováním specifických zdravotních služeb, posudková péče a lékařské
posudky,
 pracovnělékařské služby, posuzování nemocí z povolání, pracovnělékařské
služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání

Další předpisy :

  • NV č. 291/2015 Sb., ochrana před neionizujícím zářením
  • NV č. 272/2011 Sb., ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací
  • NV č.290/1995 Sb., seznam nemocí z povolání
  • V č. 104/2012 , o posuzováni nemoci z povolání
  • Z č. 167/1998 , o návykových látkách
  • Z č. 379/2005 , o opatřeních k ochraně alkoholem a jinými návykovými látkami
  • NV č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti,  spol. uplatnění způsobené PÚ a NP

 III.        Obecné předpisy

  • Z č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník.- podnikatel, spotřebitel, smlouvy, prodej, nájem, atd.
  • Z č. 255/2012Sb. Kontrolní řád –  Práva, povinnosti a postup při kontrolní činnosti orgánů státní správy

————————————————————————————————————————

Z příspěvku Ing. Michala Kříže  – Změny v revizích elektrických instalací podle ČSN 33 2000-6 ed. 2

Úvod

V novém (druhém) vydání ČSN 33 2000-6 jsou proti předchozímu vydání obsaženy následující podstatné změny:

  • byly aktualizovány odkazy na platné normy;
  • články byly přečíslovány, aby se sjednotilo s platným číslováním IEC;
  • národní doplňující a vysvětlující ustanovení jsou nyní uvedeny jako poznámky k této normě pod čarou, aby byla zřejmá návaznost na normu IEC;
  • k požadavkům na výchozí prohlídku byly doplněny tři položky (opatření proti elektromagnetickému rušení, spojení neživých částí s uzemněním stav elektrických vedení);
  • bylo změněno pořadí zkoušení;
  • k obecným požadavkům na zprávu o pravidelné revizi byly doplněny další podrobnosti;
  • nová příloha A: tabulka A.1 – Hodnoty měrného odporu měděných vodičů;
  • nové vzory formulářů.

Revizí, ať výchozí nebo pravidelnou se ověřuje zajištění:

  1. bezpečnosti osob a užitkových zvířat vůči účinkům úrazu a popálení elektrickým proudem;
  2. ochrany před poškozením majetku ohněm nebo teplem vzniklým při poruše instalace;
  3. potvrzení správných hodnot a nastavení ochranných přístrojů požadované IEC 60364­4­41;
  4. potvrzení správných hodnot a nastavení kontrolních přístrojů;

Především je nutné, aby se celá instalace prohlédla:

zda připojené elektrické předměty, které jsou součástí pevné instalace

  • jsou v souladu s bezpečnostními požadavky příslušných norem pro zařízení o tom je možno se přesvědčit přezkoumáním informací výrobce, značení nebo certifikátů;
  • jsou řádně zvoleny a instalovány v souladu s ČSN 33 2000 a s návody výrobců;
  • nejsou viditelně poškozené nebo vadné do té míry, že by to mohlo ohrozit bezpečnost.

Při prohlídce se ověřuje

  • ochrana před úrazem elektrickým proudem,
  • protipožární přepážky,
  • proudovou zatížitelnost a úbytek napětí,
  • volba, seřízení, selektivita a koordinace ochranných a kontrolních (monitorovacích) přístrojů,
  • volba, umístění a instalace vhodných přepěťových ochran (SPD), pokud je to určeno,
  • volba, umístění a instalace vhodných odpojovacích a spínacích přístrojů,
  • volba zařízení a ochranných opatření přiměřených k vnějším vlivům a mechanickým namáháním (nevyžaduje se, aby uvedené ověření provedla pro každý vnější vliv úplně vyčerpávajícím způsobem – kontroluje se, zda provedení odpovídá projektu),
  • označení nulových a ochranných vodičů;
  • vybavení schématy, varovnými nápisy nebo dalšími podobnými informacemi);
  • označení obvodů, nadproudových ochranných přístrojů, spínačů, svorek atd.;
  • odpovídající způsob zakončování a spojování kabelů a vodičů;
  • volby a instalace uzemnění, ochranných vodičů a jejich připojování;
  • přístupnosti zařízení z hlediska jeho ovládání, značení a údržby;
  • opatření proti elektromagnetickému rušení;
  • zda jsou neživé části spojeny s uzemněním;
  • volbu stavu elektrických vedení.

Zkouší se

  • spojitost ochranných vodičů a spojitost hlavního a doplňujícího pospojování;
  • izolační odpor elektrické instalace;
  • izolační odpory pro potvrzení účinnosti ochrany pomocí SELV a, PELV nebo elektrickým oddělením obvodů;
  • izolačních odpory pro potvrzení účinnosti odporu/impedance podlahy a stěn;
  • polarita;
  • automatické odpojení od zdroje;
  • účinnost doplňkové ochrany;
  • zkouška pořadí fází;
  • funkční zkoušky;
  • úbytek napětí.

Pokud je výsledek některé zkoušky nevyhovující, je nutné po odstranění zjištěné závady opakovat nejen tuto zkoušku, ale i předchozí zkoušky, které mohly být touto závadou ovlivněny.

atd.  ………

———————————————————————————————————————————————————————-

Podzimní 53 konference 2016

 

ODPOVĚDI NA DOTAZY

Dotaz:

… pracuji v jedné významné vodárenské společnosti a v poslední době řešíme problematiku zařazení elektrických zařízení do tříd podle vyhlášky 73/2010 Sb. Konkrétně se jedná o podzemní části technologických budov, jako jsou vodojemy, čerpací stanice, armaturní komory, vodoměrné šachty a podobně. V těchto prostorech se nachází potrubí, uzávěry s elektropohony, čerpadla a podobná technologická zařízení, a dále jsou zde prvky stavební elektrické instalace – osvětlení a zásuvky. V prostorách se často vyskytuje vodní kondenzát – na potrubích zařízeních i stěnách, stékání kondenzátu není výjimkou. V protokolech o určení vnějších vlivů máme většinou VV AD2 – prostory zvlášť nebezpečné. Pro úplnost uvádím, že zde naši zaměstnanci provádějí pravidelné kontroly, údržbu, odečty vodoměrů a další činnosti i v době, kdy je vliv AD 2 nezpochybnitelný.

Dle mého výkladu vyhl. č. 73/2010 Sb se jedná o elektrická zařízení pracoviště v prostorách zvlášť nebezpečných, tzn. zatřídění do I.B. Jsou však názory, aby tyto prostory byly zařazovány jako II.D a tím by odpadla kontrola TIČRu a nutnost jeho stanoviska. Samozřejmě při celkové rekonstrukci elektrické instalace objektu bych stanovisko TIČRu nepodceňoval – různou kvalitu soukromých dodavatelských firem jistě všichni známe.

Pomohl by mi Váš nestranný pohled na problematiku, případně s krátkým komentářem …

Odpověď:  Ing. Jan Hlavatý

Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) uvádí v příloze 1 pro zařazení mezi vyhrazená technická zařízení třídy I. skupiny B dvě podmínky:

  • musí jít o pracoviště
  • musí jít z hlediska úrazu elektrickým proudem o prostory zvlášť nebezpečné, což musí vyplývat z projektové dokumentace

Pojem „pracoviště“ poměrně nedávno definoval Nejvyšší soud[1] takto: „Pracoviště je pak místo, kde zaměstnanec plní podle pokynů zaměstnavatele své pracovní úkoly; okruh těchto míst, v nichž může zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci, je dán vymezením místa výkonu práce v pracovní smlouvě“. Nicméně vzhledem k formulaci z dotazu „… že zde naši zaměstnanci provádějí …“ mám za to, že s největší pravděpodobností o jejich pracoviště jde?

Co se týče druhé podmínky, tak vyhláška č. 73/2010 Sb. bohužel hovoří o „projektové dokumentaci“[2], nikoli o protokolu o určení vnějších vlivů. Zde je však vhodné upozornit na nutnost splnění několika podmínek:

  • zpracování projektové dokumentace musí být zajištěno autorizovanou osobou[3] + zpracovatel musí být držitelem živnostenských oprávnění k živnosti volné „Projektování elektrických zařízení“[4], ale i k živnosti vázané „Projektová činnost ve výstavbě“[5] + zpracovatel musí být držitelem platného osvědčení podle § 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb.[6],[7]
  • projektant (resp. komise!) je pak v projektové dokumentaci povinen určit vnější vlivy, viz má související přednáška Časté chyby při určování vnějších vlivů
  • pokud se v daných prostorách vyskytuje vnější vliv AD2, pak v předmětném protokolu o určení vnějších vlivů musí být klasifikován i vnější vliv AD2; to už je záležitostí komise
  • pokud však v projektové dokumentaci (resp. v protokolu o určení vnějších vlivů, který bude její součástí) bude vnější vliv AD určen odlišně od skutečnosti, pak se bude jednat o vadné plnění, které je však nutné ze strany objednatele po převzetí díla vytknout[8]; pokud to objednatel neudělá, ztratí právo z vadného plnění a odpovědnost tak přejde na něj
  • toto vadné plnění je objednatel (zde provozovatel?) projektantovi (či kterémukoli subjektu, který projektovou dokumentaci dodává) povinen vytknout už jen z toho důvodu, že ví o tom, že je mnohdy „vliv AD 2 nezpochybnitelný“; objednatel je zde patrně taktéž v pozici odborníka (neb ví, co jsou to vnější vlivy), tudíž pozor na to, že zde pro něj neplatí pouze dostatečná péče, ale nejspíš povinnost k přísnější péči odborné.
  • Při splnění uvedených podmínek mám za to, že jde o vyhrazené zařízení třídy I. skupiny B., což je mimochodem projektant též povinen uvést v projektové dokumentaci[9].
 [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4596/2014. Nejvyšší soud [online]. Brno: 
© 2016 Nejvyšší soud [cit. 11. 9. 2016]. Dostupné z: http://nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/
 FB4F3F38A3CC1F3AC1257F5500415D80?openDocument
[2] srov. legální definici pojmu „projektová dokumentace“ podle § 158 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.; 
mimochodem pozor na to, že sem spadá i projektová dokumentace pro provádění stavby!
[3] srov. požadavek § 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.
[4] srov. § 5 odst. 1 spolu s § 25 spolu s Přílohou č. 4 zákona č. 455/1991 Sb.
[5] srov. § 5 odst. 1 spolu s § 24 odst. 1 spolu s Přílohou č. 2 zákona č. 455/1991 Sb.
[6] srov. § 12 odst. 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb.
[7] v této souvislosti obecně velký pozor na znění § 2914 zákona č. 89/2012 Sb. o nepečlivém výběru
[8] srov. § 2615 odst. 2 spolu s § 2112 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.
[9] srov. požadavek vyhlášky č. 499/2006 Sb., Příloha 4 a 5, část D.1.4 Technika prostředí staveb:
 „Dokumentace zejména obsahuje: a) Technickou zprávu (… podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu)“

———————————————————————————————–

Elektrotechnické výrobky nově

(Z přednášky Ing. Františka Grossmanna)

Vláda  zpracovala  podle  §  4  a  §  50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování  shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh  nařízení vlády č. 118/2016 Sb. o  posuzování  shody  elektrických  zařízení  určených  pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016. Současně se ruší se nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.

Výrobky odpovídající dosavadnímu nařízení mohou být nadále dodávány na trh, pokud byly uvedeny na trh před 20. dubnem 2016.

Původně jsem se domníval, že uvedu pouze rozdíly mezi novým a starým nařízením vlády, poněvadž v podstatě pro výrobce zůstávají stejné jak základní požadavky na výrobky, tak i způsob posuzování výrobku. Nový předpis však upřesňuje řadu požadavků na výrobce, dovozce a distributora ve smyslu nového zákona č. 90/2016 Sb. a poněvadž tyto informace jsou důležité, aby je mohly tyto subjekty respektovat, uvádím ve zkratce i tato důležitá ustanovení.

Pro zjednodušení je použito někdy v textu místo „ Nařízení vlády“ běžně užívané zkratky „NV“.

Toto nařízení se vztahuje na elektrická zařízení určená pro použití v  rozsahu jmenovitých napětí pro střídavý proud od 50 do 1 000 V a pro stejnosměrný proud od 75 do 1 500 V (dále jen „elektrická zařízení“).

Nařízení  se  nevztahuje  na zařízení a rádiové a elektrické rušení uvedené v příloze k tomuto nařízení.

Jedná se o :

  • elektrická zařízení  určená  pro  použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,
  • elektrická zařízení určená pro radiologii a lékařské účely,
  • elektrické součásti pro nákladní a osobní výtahy,
  • elektroměry,
  • zásuvky a vidlice pro domácnost,
  • zařízení pro napájení elektrických ohradníků,
  • rádiové a elektrické rušení,
  • specializovaná elektrická  zařízení  pro  použití  na  lodích,  v letadlech  a  na  železnicích,  která  vyhovují bezpečnostním předpisům vypracovaným  mezinárodními orgány, v nichž jsou členské státy Evropské unie zastoupeny,
  • hodnotící soupravy  vyrobené  na míru pro profesionály výlučně pro účely  použití  ve výzkumných a vývojových zařízeních určených pro tyto účely.

Základními  technickými  požadavky na elektrická zařízení jsou základní požadavky  bezpečnostních  zásad  pro  elektrická  zařízení  určená pro používání  v  určitých  mezích napětí stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Požadavky jsou stejné jako v předchozím předpise. Splnění  základních  technických  požadavků  se  prokazuje posuzováním shody.

 Jedná se o tyto požadavky :

1. Obecné podmínky

a)  na  elektrickém  zařízení  nebo,  pokud to není možné, v přiloženém dokladu  musí  být  uvedeny  základní údaje a pokyny, jejichž znalost a dodržování  zajistí,  aby elektrické zařízení bylo užíváno bezpečně a k účelu, pro který bylo vyrobeno,

b) elektrické  zařízení  a  jeho  součásti musí být provedeny tak, aby mohly být bezpečně a správně smontovány a připojeny,

c) elektrické  zařízení  musí  být  navrženo  a vyrobeno tak, aby byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2 a 3, pokud bude používáno pro účely, ke kterým je určeno, a řádně udržováno.

2.  Technická opatření jako ochrana  před  nebezpečími,  která  mohou být způsobena elektrickým zařízením musí být stanovena tak, aby

a) osoby  a  domácí  zvířata  byly  přiměřeně chráněny před nebezpečím fyzického  poranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno přímým dotykem nebo nepřímo,

b) nevznikaly  teploty, elektrické oblouky nebo záření, které by mohly být nebezpečné,

c) osoby,  domácí  zvířata  a  majetek  byly  přiměřeně  chráněny před nebezpečími  neelektrického charakteru, která by podle zkušenosti mohla být elektrickým zařízením způsobena,

d) izolace odpovídala předvídatelným podmínkám.

3. Opatření musí zajistit ochranu před  nebezpečími,  která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení tak, aby elektrické zařízení

a) odpovídalo  předpokládaným podmínkám mechanického namáhání tak, aby nedošlo k   ohrožení osob, domácích zvířat a majetku,

b) bylo  za  předpokládaných  podmínek  okolního prostředí odolné vůči působení  jiných  než  mechanických  vlivů  tak, aby nedošlo k ohrožení osob, domácích zvířat a majetku, a

c) za  předvídatelných  podmínek  přetížení neohrožovalo osoby, domácí zvířata a majetek.

Na  trh  lze  dodávat  jen  elektrická  zařízení, která jsou vyrobena v  souladu  se správnou praxí z hlediska technické bezpečnosti a která, za předpokladu,  že jsou správně instalována, udržována a užívána k účelu, pro  který  byla  vyrobena, neohrožují zdraví a bezpečnost osob, domácí zvířata nebo majetek.

Povinnosti výrobce, dovozce a distributora, postup hodnocení shody, EU prohlášení o shodě jsou obecně uvedeny v zákoně č. 90/2016 Sb., ale v tomto nařízení vlády jsou některé tyto povinnosti upřesněny takto : 

Výrobce

Výrobce  před  uvedením  elektrických zařízení na trh zajistí,

  • aby tato  zařízení  byla  navržena  a  vyrobena  v  souladu  se  základními technickými  požadavky  stanovenými  v  příloze,
  • vypracuje technickou  dokumentaci  v rozsahu uvedené v  příloze  č. 3 k tomuto nařízení
  • provede nebo nechá provést postup posuzování shody stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
  • pokud byl  soulad prokázán  se základními technickými  požadavky  vypracuje výrobce EU prohlášení o shodě a  podle § 12 umístí označení CE.
  • uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu 10 let od uvedení elektrického zařízení na trh.
  • zajistí, aby byly zavedeny takové postupy, prostřednictvím kterých sériově vyráběné výrobky budou ve shodě s požadavky stanovenými tímto nařízením,  a  to  i v případech kdy dojde ke změnám návrhu nebo parametrů  elektrického  zařízení  nebo ke změnám norem, na jejichž základě se shoda prohlašuje
  • provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky  vzorků elektrických zařízení dodaných na trh a jiná potřebná šetření v rozsahu potřebném pro  potvrzení  nebo  vyvrácení  existujícího  rizika, která zařízení představuje a s přihlédnutím k stanovenému účelu použití zařízení,
  • zajistí, aby bylo na elektrických zařízeních, která uvedl na trh, uvedeno číslo typu či dávky nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující  jejich identifikaci,  své jméno  nebo   obchodní   firmu,  popřípadě  ochrannou  známku,  a  adresu  pro  doručování,  na níž jej lze kontaktovat
  • v případech, kdy to velikost nebo povaha  elektrického zařízení neumožňuje, aby byla požadovaná informace  uvedena  na  jeho  obalu  nebo  v  dokladu  přiloženém  k elektrickému zařízení.
  • zajistí, aby byly k elektrickému zařízení přiloženy návody a bezpečnostní  informace  v  českém jazyce. Tyto návody, bezpečnostní informace  a  jakákoli  označení  musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
  • vede evidenci stížností, nevyhovujících elektrických zařízení a zařízení, která stáhl z oběhu, a průběžně o těchto činnostech informuje distributory.

Kontaktní údaje  se  uvádějí  v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru.

Rovněž zplnomocněný  zástupce  uchovává  EU  prohlášení  o  shodě a technickou dokumentaci  pro  potřeby  orgánu  dozoru  po  dobu  10  let od uvedení elektrického zařízení na trh.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne orgánu dozoru.

Dovozce

Jeho povinnosti uvedené v zák. č. 90/2016 Sb. byly doplněny :

–  provádí  za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků elektrických zařízení dodávaných na trh, je-li to vhodné vzhledem k rizikům, která elektrické  zařízení  představuje. Dovozce provádí tyto zkoušky a šetření v rozsahu potřebném  pro  potvrzení  nebo  vyvrácení existujícího rizika.

–    po  dobu  10  let od uvedení elektrického zařízení na trh uchovává  kopii  EU  prohlášení  o  shodě  pro  potřeby orgánu dozoru a zajišťuje,  že  orgánu dozoru může být na požádání předložena technická dokumentace.

Distributor

Povinnosti distributora uvedené v zák. č. 90/2016 Sb. byly upřesněny :

Hospodářský  subjekt  po dobu 10 let od dodání elektrického zařízení na trh  uchovává  údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekt,  který  mu elektrické zařízení dodal nebo kterému jej dodal.

Postup posuzování shody

Postupem  posuzování  shody  elektrického  zařízení  je  Interní řízení výroby (modul A) stanovené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Předpokladem shody je, že elektrické zařízení je ve shodě s

a) harmonizovanými   normami,    nebo

b) pokud normy nebyly   vytvořeny, pak s  bezpečnostními   ustanoveními   mezinárodních    norem  stanovených Mezinárodní  elektrotechnickou  komisí (IEC),  nebo

c) bezpečnostními   ustanoveními  českých  technických  norem,  pokud neexistují výše uvedené technické normy

Pokud je to splněno, má se za to, že  zařízení je  ve  shodě  se základními technickými požadavky  stanovenými  v  příloze, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

Příslušné předpisy zveřejňuje Úřad ve Věstníku.

Poznámka :

  1. Interní řízení výroby (modul A)

Interní  řízení  výroby  je  postupem  posuzování shody, kterým výrobce provádí  činnosti  stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje  a  prohlašuje,  že daná elektrická zařízení splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.

  1. Technická dokumentace

Výrobce  vypracuje  technickou  dokumentaci,která musí umožňovat posouzení shody  elektrického  zařízení  s  příslušnými  požadavky  a obsahuje  odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí  uvádět  příslušné  požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí    vztahovat k návrhu, výrobě a fungování elektrického zařízení. Technická dokumentace musí obsahovat, alespoň  tyto náležitosti:

– celkový popis elektrického zařízení; koncepční  návrh  a výrobní výkresy a schémata součástí,    podsestav,obvodů, popřípadě další konstrukční dokumentaci; popisy  potřebné  pro  pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování elektrického zařízení ; seznam  norem,  které byly použity v plném rozsahu nebo zčásti,a popis  řešení  zvolených  ke  splnění  základních technických požadavků;  výsledky  konstrukčních výpočtů,provedených přezkoušení, popřípadě další výsledky výpočtů nebo kontrol; protokoly o zkouškách

  1. Výroba

Výrobce  přijme  veškerá  nezbytná  opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola   zajišťovaly   shodu   vyráběných   elektrických  zařízení  s technickou  dokumentací  a s požadavky stanovenými tímto nařízením, které se na ně vztahují.

  1. Označení CE a EU prohlášení o shodě

Výrobce umístí označení CE na každé jednotlivé elektrické zařízení, které splňuje požadavky stanovené tímto nařízením.

  1. Zplnomocněný zástupce

   Činnosti  výrobce  mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost  splněny  jeho  zplnomocněným zástupcem, pokud to výrobce v pověření zplnomocněného zástupce stanovil.

EU prohlášení o shodě

Prohlášení prokazuje  splnění  těchto základních požadavků a obsahuje údaje stanovené v modulu A uvedeném   v   příloze  č.  3  k  tomuto  nařízení.  Musí  být  stále aktualizováno.  EU  prohlášení  o  shodě  se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem EU, v němž se elektrické zařízení uvádí nebo dodává na trh.

Pokud  se  na  elektrické  zařízení  vztahuje  více harmonizačních předpisů EU stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává  se  jediné  EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy.

EU prohlášení o shodě obsahuje :

  • model výrobku/výrobek (číslo výrobku či typu nebo sériové číslo)
  • jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce
  • toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce
  • předmět prohlášení (identifikace elektrického zařízení)
  • výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními předpisy EU…..
  • odkazy na příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, na jejichž základě se shoda prohlašuje …..
  • další informace
  • výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo
  • místo a datum vydání, jméno, funkce, podpis

Umisťování označení CE

Označení  CE,  které se umisťuje před uvedením elektrického zařízení na trh,  se  umístí na elektrické zařízení nebo jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze elektrického zařízení není možné nebo odůvodněné, umístí se na obal a průvodní dokumenty.

Formální nedostatky

Za formální nedostatek se považuje, pokud označení CE nebylo umístěno anebo bylo umístěno špatně, pokud EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno nebo bylo vypracováno chybně, technická dokumentace chybí nebo je neúplná,  informace  stanovené  v předpise jsou nesprávné nebo neúplné, nebo  nebyl  splněn jiný administrativní požadavek.

Co nového nám přináší TNI 34 3100 – komentář k ČSN EN 50 110-1 ed.3

(Z přednášky Ing. Petr Létala, Ph.D.)

V srpnu vyšla technická normalizační informace TNI 34 3100, která je komentářem k ČSN EN 50 110-1 ed.3:2015 – Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 1. Obecné požadavky.

Tato technická normalizační informace byla vydána pro usnadnění orientace v oblasti bezpečné obsluhy a práce na elektrickém zařízení pro zajištění bezpečnosti práce na elektrických zařízeních a na činnosti v blízkosti živých částí. Již od doby nahrazení souboru norem ČSN 34 3100 až 91, zde již nenacházíme konkrétní postupy a způsoby zajištění bezpečnostních opatření pro práci na elektrických zařízeních nebo v blízkosti živých částí, jak bylo zvykem a dlouhá léta zažito. Dnes v ČSN EN 50 110-1ed.3 najdeme pouze základní požadavky, které musí být dodrženy, aby práce na elektrických zařízeních byla bezpečná. Proto je tu tato TNI 34 3100 jako komentář k těmto základním požadavkům a dále jsou zde doplněny v příloze vzory příkazu „B“ a „B-PPN“, „PPNN“ (práce pod napětím na zařízení nízkého napětí) a informace k místnímu bezpečnostnímu předpisu. Tato TNI slouží jako doporučení a návod na používání ČSN EN 50 110-1ed.3:2015.

Motto: „I ty nejlepší pravidla a postupy plní svůj účel jen tehdy, jsou-li s nimi všichni seznámeni a důsledně se jimi řídí.“

Proč by nás měla TNI 34 3100 vlastně zajímat, když je „jen“ technickou normalizační informací. Těch důvodů je hned několik. Jeden z nich je v tom, že nám dává návod, jak můžeme naplnit požadavky právních předpisů zejména jednak zákoníku práce, tak i nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, atd.. Hlavně je „vodítkem“ pro použití ČSN EN 50 110-1ed.3 v praxi. V této TNI tedy najdeme „pomoc“ jak si v této oblasti najít tu správnou cestu a orientovat se v požadavcích na zajišťování pracoviště, předávání pracoviště, bezpečnost při provádění neelektrických prací, povinnosti a odpovědnost osoby odpovědné za elektrické zařízení, osoby pověřené kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti, vedoucího práce, vyhodnocení rizik, posuzování atmosférických podmínek či vlivů prostředí na práci na elektrickém zařízení, požadavky na ochranu zdraví při činnostech na elektrickém zařízení, požadavky na nouzová opatření a mimo jiné i vypracování MPBP.

Z počátku si jen připomeňme několik definic:

Pod pojmem činnost na elektrických zařízeních se rozumí obsluha a/nebo práce na elektrickém zařízení nebo práce v blízkosti živých částí. Základní požadavky na takovou to bezpečnost jsou uvedeny v právních předpisech, ale hlavně musí být upraveny na konkrétní činnosti v místním provozním bezpečnostním předpisu (dále jen MPBP). Za vypracování MPBP je odpovědná „ osoba odpovědná za elektrické zařízení“.

Osoba odpovědná za elektrické zařízení – je pověřená s konečnou odpovědností za bezpečný provoz elektrického zařízení a stanovení pravidel a organizace nebo uspořádání. Tato osoba, dle rozsahu a složitosti, může část povinností delegovat na další osoby. Tato osoba nemusí mít elektrotechnickou kvalifikaci ve smyslu vyhl. č. 50/78Sb., pokud neřídí činnost na elektrickém zařízení.

Osoba pověřená kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti –  osoba odpovědná za bezpečný stav elektrického zařízení během pracovní činnosti na něm nebo v jeho blízkosti. Tato osoba má být prokazatelně pověřena a jmenována a musí být stanoven rozsah elektrického zařízení a činnosti, za které odpovídá. Tato osoba musí mít elektrotechnickou kvalifikaci dle vyhl. č. 50/78Sb. a musí mít znalost elektrického zařízení na kterém řídí pracovní činnosti. Tato osoba v předchozím vydání nebyla uvedena a „nově“ vniká požadavek na její určení.

Vedoucí práce – pověřená osoba s konečnou odpovědností za pracovní činnost. Pro každou práci může být pověřen jen jeden vedoucí práce. Pokud je tato činnost rozdělena na několik čet, pak je opět vždy určen jen jeden vedoucí práce pro jednu četu, který je kooordinován jedním koordinujícím pracovníkem pro všechny pracující čety.

Osoba znalá – osoba s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, která je tím pádem schopná vyhodnotit případná rizika a vyvarovat se nebezpečí a to s plnou odpovědností. Osoba znalá může:

  • samostatně obsluhovat elektrické zařízení
  • pracovat na částech elektrických zařízení nn samy, a to na částech bez napětí, v blízkosti živých částí a na částech pod napětím
  • pracovat na zařízení vn bez napětí samy, v blízkosti živých částí s dohledem nedo pod dozorem
  • pracovat na vypnutých, ale jinak nezajištěných částech zařízení vn s dohledem.

Tito pracovníci tedy mohou vykonávat veškerou činnost mimo činnosti zakázané, což jsou například práce při nepříznivých atmosférických podmínkách nebo ve stísněných podmínkách či práce v nevyhovujícím prostředí, atd.

Osoba poučená – přiměřeně poučená osobou znalou. Osoba poučená může:

  • samostatně obsluhovat jednoduchá elektrické zařízení všech napětí
  • pracovat na částech nn bez napětí, v blízkosti nekrytých živých částí větší než 30cm s dohledem.
  • měřit zkoušecím zařízením například při ověřování přítomnosti napětí
  • ve stanovených případech a za určených podmínek mohou pracovat na zařízení pod napětím viz. čl. 6.3 a 6.4.

Osoba seznámená – osoba, která není ani znalá ani poučená. Osoba seznámená může:

  • samostatně obsluhovat jednoduché elektrické zařízení mn a nn.
  • pracovat v blízkosti živých částí jen při dodržování stanovených bezpečnostních vzdáleností, jinak jen se souhlasem osoby odpovědné za elektrické zařízení nebo osoby pověřené kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti, která provede potřebná bezpečnostní opatření. (například provedení dozoru nebo nejlépe vypnutím zařízení.

Základní zásady – Před zahájením jakékoli činnosti si musíme vždy posoudit rizika, a na základě tohoto posouzení musíme stanovit, jaká provedeme bezpečnostní opatření, aby byla zajištěna bezpečnost. Toto je povinností mimo jiné vyplývající ze zákoníku práce.

Další ze základních zásada, na kterou se díky tlaku na zkrácení času při pracích zapomíná, je že vždy pracujeme bez napětí a na zajištěném zařízení, až pokud to jinak nejde a potřebujeme k naší činnosti napětí zařízení pod napětím, řešíme nutná bezpečnostní opatření. Napětí = velké riziko a neviditelné zákonitosti „schválnosti“ v praxi fungují.

Zkusme si tedy odpovědět na další otázku, jak splnit povinnost určení osoby odpovědné za elektrické zařízení a jak povinnost určit vedoucího práce? Dle výše uvedeného a příkladu v příloze ČSN EN 50 110-1ed.3 je zřejmé, že bude velký rozdíl mezi malým a velkým provozem. Pod tím malým bych si představil živnostníka, třeba stolaře. Stolař bude osobou odpovědnou za všechna svá elektrická zařízení i instalaci a jistě musí vědět, co vše potřebuje k bezpečnému provozování a s konečnou odpovědností bude za toto odpovídat. Bude mít provozní dokumentaci k elektrickému zařízení a instalaci jako je zejména: projektová dokumentace elektroinstalace, průvodní dokumentace k jednotlivým strojům, přístrojům a nářadím, bude sám proškolen v rozsahu §3 či §4 vyhl. č. 50/78Sb.. Bude si sám provádět prohlídky elektrických zařízení a elektroinstalace v duchu zpracované provozní dokumentace. Pokud bude mít potřebu oprav údržby či revizí, toto si sjedná dodavatelsky.  Toto je docela jednoduché a málo obsáhlé, ale podstatné je, kdo mu toto všechno o té elektrice řekne, když je ten „neelektrikář“. Odpovědí je, že si toto musí zjistit sám u příslušných odborníků a nese za to plnou odpovědnost jako provozovatel. Na tom jsem my elektrikáři stejně, pokud se jedná třeba o oblast požární nebo zdravotní a další.

Dejme si však jiný příklad třeba vetší společnosti s více elektrickým zařízeními a s pracovníky profese elektro. Jak zde naplnit požadavek osoby odpovědné, osoby pověřené…. a vedoucích práce.  V ČSN EN 50 110-1ed.3 a ani v TNI 34 3100 nehledejme přesný „návod“ jak toto splnit, jen zde hledejme vodítko, které nám k tomu pomůže vytvořit „návod“. Otázkou opět je, kdo tento návod MUSÍ zpracovat? Obecně vzato je to zaměstnavatel – provozovatel, to je jasné. ale ukažme si prstem ne toho člověka takového zaměstnavatele. Ve výše uvedeném vysvětlení se říká, že této osobě říkáme „osoba odpovědná za elektrické zařízení“ a ta je povinna….. a může delegovat. Je uvedeno, že to nemusí být elektrikář, pokud neřídí činnost na elektrickém zařízení. Tady si dovolím svůj názor a řeknu, že já zde vidím toho nejschopnějšího a nejzdatnějšího elektrikáře a budu mu říkat „vedoucí elektrizace“ (byl by to takový nejvyšší elektrikář ve firmě). Tohoto člověka si představuji s kvalifikací elektrikáře pro činnost a řízení provozu, dále revizního technika a projektanta ve smyslu vyhl. č. 50/78Sb.. Proč? Protože on bude stanovovat „návod“ a v něm nesmí chybět projektové dokumentace elektroinstalací a zařízení, revizní zprávy výchozí a pravidelné, postupy práce. Ano toto všechno si může sjednat dodavatelsky, ale aby za to následně odpovídal při provozu, tak musí vědět a znát jednak samotný provoz a jednak musí vědět, jak má takováto provozní dokumentace vypadat. Pak může delegovat část těchto povinností, dle rozsahu, na další takovéto jemu podřízené (profesně) pracovníky dle mého názoru opět s kvalifikací pro řízení provozu ve smyslu vyhl. č. 50/78Sb. Položme si otázku: „Může v takovém to rozsahu provozovaného zařízení být osobou odpovědnou pracovník bez elektro kvalifikace?“ Pokud se podíváme do nedaleké historie, tak zde vždy musel být pracovník s kvalifikací pro „řízení provozu“ elektrických zařízení, který měl dostatek znalostí a zkušeností s provozovaným zařízením. Vím, že i bez elektro vzdělání může mít člověk detailní a sofistikovaný přehled o provozovaném zařízení a pracovníků s elektro vzděláním pomalu ubývá, ale opravdu nejvhodnějším člověkem na této pozici by byl ten, kdo má s provozovaným elektrickým zařízením co nejvíce zkušeností a to zejména z pohledu i práce na něm, aby dokázal vyhodnotit co je třeba.

Pokud budeme a i dnes musíme zpracovávat „pracovní postupy“ pro práce na elektrickém zařízení na základě vyhodnocení rizik nebo budeme pověřovat osoby k vypisování příkazů B, tak toto může opravdu provést jen pracovník dostatečně kvalifikovaný. V TNI 34 3100 hledejme návod, jak tuto povinnost „správně“ splnit. Jednou stránkou věci je naplnění zákonných povinností, ale druhou stránkou je naplnění požadavků bezpečnosti, aby se ani lidem ani zařízení nic nestalo s nejlepším svědomím a vědomím.

Pokud se jedná o uvedené pracovní postupy, tak v nich mimo jiné musíme definovat kvalifikaci osob pro danou činnost jako je například uvedená kvalifikace osoby seznámené, poučené či znalé. Zejména se jedná o výčet toho co která osoba s jakou kvalifikací může či nesmí provádět a to buď samu nebo pod dohledem či pod dozorem. I toto všechno najdeme právě v TNI 34 3100 vzhledem k našim národním podmínkám a kvalifikaci dle vyhlášky č. 50/78Sb.

Nově je zde uvedena příloha B, kde je uveden příklad – schéma osob odpovědných za elektrické zařízení, osob pověřených kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti a vedoucích práce.

V příloze C na rozdíl od ČSN EN 50 110-1ed.3 opět najdeme „Technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti při práci na vypnutém elektrickém zařízení vn a v blízkosti živých částí“ včetně příkladu vzoru formuláře „Příkazu B“.

V příloze D najdeme „Technická a organizační patření k zajištění bezpečnosti při práci na elektrickém zařízení vn pod napětím“ včetně příkladu vzoru formuláře „Příkazu B-PPN“.

V příloze E pak najdeme příklad vzoru formuláře příkazu „PPNN“ – pro práce pod napětím na nízkém napětí.

Již není uvedena příloha č. 7 s tabulkou „Obsluha a práce na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti pro jednotlivé stupně kvalifikace osob“, kde bylo uvedeno, kdo co na jakém zařízení může či nemůže. Dnes si toto musíme „vytáhnout“ ze samotného textu, případně si tuto tabulku vytvořit sami.

Doplňuje se příloha F, kde je uveden doporučený obsah „Místního provozního a bezpečnostního předpisu (MPBP)“. Tento MPBP musíme mít dle požadavku právních předpisů zpracovaný a všichni pracovníci s ním musí být prokazatelně seznámeni a je nutnou součástí všech školení a je i předmětem pravidelného přezkušování znalostí tohoto MPBP.

V doporučení se uvádí, že MPBP by měl zejména obsahovat:

  • elektrické zařízení, nebo elektrickou provozovnu, pro které je MPBP zpracován
  • důvod zpracování MPBP
  • požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů a norem
  • základní údaji o majiteli – provozovateli
  • výčet provozní (včetně průvodní) dokumentace a její dostupnost
  • osoba(y) odpovědná(é) za elektrické zařízení
  • osoba(y) pověřená(é) kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti
  • rozsah a umístění předmětného zařízení
  • pracoviště a jeho vymezení s ohledem na bezpečnost
  • pravidla pohybu zaměstnanců na pracovištích a v elektrických provozovnách
  • minimální odborná kvalifikace osob určených pro obsluhu
  • základní požadavky na bezpečné zacházení (používání) s elektrickým zařízením (elektroinstalací)
  • rozsah činností, které mohou na elektrickém zařízení vykonávat jednotlivé osoby seznámené, osoby poučené a osoby znalé
  • dovolené a zakázané činnosti (dle rozsahu a místních potřeb)
  • forma a způsob předávání informací osobě odpovědné za elektrické zařízení
  • forma a způsob předávání informací osobě pověřené kontrolou elektrického zařízení během pracovní činnosti
  • upřesnění způsobu a zásady při dorozumívání během pracovní činnosti (například i jazyk komunikace, kterému všichni i cizinci budou rozumět)
  • opatření pro případ úrazu, požáru či zátopy
  • havarijní plán a opatření při mimořádných událostech (postupy)
  • umístění prostředků pro poskytování první pomoci
  • pokyny pro poskytování první pomoci
  • způsob komunikace a telefonní čísla potřebná zejména při mimořádných událostech (telefonní čísla IZS:112, hasiči:150, zdrav.:155, policie:158)
  • vybavení ochrannými a pracovními pomůckami a určeným místem jejich uložení
  • vybavením bezpečnostními tabulkami a určením místa jejich uložení (například: „NEZAPÍNEJ, NA ZAŘÍZENÍ SE PRACUJE“)
  • vybavení uzamykatelným zařízením – zámky a jejich způsob používání
  • místa uložení a způsob dosažitelnosti MPBP
  • seznam osob, které byly s MPBP seznámeny a poučeny, záznam o prokazatelném poučení včetně výsledku, že obsahu rozuměly, datum a podpis
  • lhůty pro pravidelné opakovací seznamovaní, poučování a ověřování znalostí
  • list aktualizací a změn včetně následného seznámení se změnami či aktualizací

Výše uvedený seznam jednotlivých kapitol (bodů) MPBP není zdaleka vyčerpávající. Je to jen nástin toho co bychom měli do MPBP zapracovat a hlavně zajistit prokazatelné a pravidelné školení či ověřování znalostí například při školení a zkouškách dle vyhl. č. 50/78Sb.

 Jarní 52 konference 2016

 

Část příspěvku Ing. Františka Štěpána – Použití jisticích a ochranných přístrojů v nízkonapěťových instalacích

Typy jističů a jejich mezinárodní zkratky

obr.8

Tavné charakteristiky pojistek

obr.9

Typy proudových chráničů podle citlivosti na různé druhy proudů

obr.10

Pomůcka pro výběr typů proudových chráničů

obr11

Část příspěvku Ing. Michala Kříže – Volba a montáž spínacích a řídicích přístrojů

K přístrojům reagujícím na elektrický oblouk

Kromě přístrojů, řekněme tradičních, jejichž uplatnění je uvedeno v rámci povídání o připravované TNI 33 2000-7-53 nám hrozí to, že budeme v elektrických instalacích pracovat ještě s přístroji dalšími. Přístrojem, který se již vyrábí a který je již uveden v normách ČSN (a to nejen ve výrobkové normě ČSN EN 62606 Obecné požadavky pro obloukové ochrany, ale i v  normě pro elektrické instalace ČSN 33 2000-4-42 Ochrana před účinky tepla), je – česky řečeno Přístroj k detekci chybového elektrického oblouku – jeho zkratka je AFDD (z anglického Arc Fault Detection Devices).

Jedná se tedy o přístroj na ochranu před poruchou doprovázenou vznikem oblouku, zkratka pro Evropu je tedy AFDD, v severoamerickém prostoru je označovaný AFCI (Arc Fault Circuit Interrupterpřerušovač obvodu s obloukovou poruchou). Jedná se o zařízení chránící elektrické instalace automatickým odpojením před škodami způsobenými elektrickým obloukem a před tepelnými účinky elektrického oblouku.

Všeobecně

AFDD jsou montovány v podružných rozváděčích a mohou detekovat oblouky poruch v obvodu až ke spotřebiči (sériové řazení se spotřebičem) nebo paralelně ke spotřebiči.

Oblouky poruch (sériově) v obvodu až ke spotřebiči se vyznačují tím, že normální provozní proud není zpravidla překročen, protože je omezený spotřebičem a proto nadproudový ochranný přístroj, jako např. pojistka nebo jistič nezareagují. Oblouk poruchy se vytváří na místě poruchy přívodu, například v uvolněné svorce nebo v místě přerušení kabelu. Zvláště při vyšších provozních proudech a delší době trvání oblouku, může v místě s poruchou v důsledku hoření oblouku a vysoké proudové hustoty, a tím i vysoké teploty vzniknout nebezpečí požáru.

Rušivé oblouky, které se vyskytují paralelně ke spotřebiči, se vyznačují tím, že v sousedních elektrických vodičích vznikne chybný elektrický kontakt a vypnou zkrat, např. v důsledku poruchy izolace kabelu. V tomto případě je proud všeobecně vyšší než provozní proud, protože velikost proudu je omezena pouze obloukem a impedancí smyčky. Tím dojde bezprostředně i k současnému vypnutí nadproudového ochranného přístroje. Někdy po poruše, např. zemním spojení, může při oblouku, který se může vyskytnout paralelně ke spotřebiči, vypnout též proudový chránič.

obr.4          obr.5

Obr. 4 – Poruchy (oblouky) sériové a paralelní ke spotřebiči Obr. 5 – Charakteristika činnosti AFDD ve srovnání s charakteristikami jističů

Je ovšem třeba si také uvědomit, že paralelní poruchu proudový chránič vypínat nemusí. U proudového chrániče, který je do obvodu zařazován z důvodu ochrany před požárem, se více méně spoléháme na to, že porucha mezi dvěma vodiči s různými napětími (např. mezi fázovým a nulovým vodičem) přerost do poruchy mezi fázovým a ochranným vodičem, resp. mezi fází a neživou nebo cizí vodivou částí. Proudový chránič nevypíná zkrat ani přetížení.

Vypínač pro ochranu před požárem pro domovní instalace (i tak může být přístroj AFDD nazýván) je v Evropě na 230 V a obvyklých 16 A. V severní Americe (kde se používají tzv. AFCI) jsou na trhu od konce devadesátých let a podle National Electrical Code (NEC-2008) budou předepsány pro ochranu veškerých obytných místností. Dalším možným využitím je pro napájení elektrických součástek v letadlech.

Způsob činnosti

Ke zjištění, zda došlo ke vzniku oblouku doprovázejícího poruchu, se během doby měření sleduje jak průběh napětí, tak i proudu (viz obr. 7), a vyhodnotí se pomocí digitálního zpracování signálu. Zvláště průběh proudu vykazuje při vzniklém oblouku charakteristické vysokofrekvenční složky. Přitom se musí při vyhodnocování dbát na to, aby ani pravidelné kolísání průběhu proudu, ani překmity a přechodné průběhy proudů při spínacích procesech ve spotřebičích, které mohou být průvodním jevem jejich normálního provozování, nemohly vést k nežádoucímu vypínání.

Při rušivém oblouku, který je v sérii se spotřebičem, probíhá charakteristika čas-proud v rozsazích od 1 sekundy do až do asi 100 ms a tím leží pod mezí vypnutí jističů vedení. Při paralelním oblouku se vychází z charakteristiky čas proud, která kombinaci nasazeného jističe vedení vypíná z důvodu velkých poruchových proudů již od detekce paralelního oblouku.

obr.6              obr.7

Obr. 6 – Možná podoba AFDD
           Obr. 7 – Co se při vzniku poruchy sleduje a vyhodnocuje

 Jak to bude dále s uplatněním přístrojů AFDD

Je samozřejmé, že výrobci, kteří uvedené přístroje již nabízejí na trh, se nespokojí jenom s reklamou, jak jsou přístroje užitečné a nenechají na laxní pozornosti a odpovědnosti investorů, zda přístroje použijí či nikoliv. Protože se jedná o přístroj na ochranu před požárem, je v současné době publikována změna mezinárodní normy IEC 60364-4-42:2010. Jedná se o změnu normy zavedené prostřednictvím evropského harmonizačního dokumentu v ČSN 33 2000-4-42  ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla.

K návrhu změny byla uvedena následující informace (jejíž stručné znění je zveřejněno také v příloze B samotné publikované změny Z1:2015 ČSN 33 2000-4-42:2012)

Podzimní 51 konference 2015

Část příspěvku Ing. Leoše Koupého – Ověření bezpečnosti elektrického zařízení strojů během jejich provozování
Praktické provedení zkoušek – technická dokumentace

Prostudováním technické dokumentace a prohlídkou stroje se ověří následující skutečnosti:

  1. Ověření shody elektrického zařízení s technickou dokumentací.
  2. Zjištění, zda dokumentace obsahuje pokyny pro provedení zkoušek. V tom případě se postupuje podle pokynů výrobce.
  3. Podle způsobu provedení ochrany před úrazem elektrickým proudem popsaného v dokumentaci a ověřeného následnou prohlídkou se stanoví postup a rozsah zkoušek a měření, které bude třeba provést pro ověření funkčnosti ochran.
  4. Ověří se správnost připojení elektrického napájení a přívodu vnějšího PE vodiče ke svorce PE stroje (dotažení šroubu spoje).

Praktické provedení zkoušek – ochrana automatickým odpojením

Ověření spojitosti ochranného obvodu měřením odporu

obr 2

  Naměřený odpor musí odpovídat předpokládanému odporu podle délky, průřezu a materiálu vodičů ochranného pospojování.

Měření impedance poruchové smyčky a posouzení funkčnosti předřazeného jištění

obr 3

Před měřením impedance se musí změřit  odpor PE obvodu. Při výpočtu jištění je třeba  vzít v úvahu i odpor PE obvodu, pokud by významně ovlivnil výsledek zkoušky

Obr 4

Naměřená impedance zahrnuje i odpor  PE obvodu.

Příklad výpočtu a posouzení funkčnosti předřazeného jištění měřením

Je třeba ověřit funkčnost jištění strojního zařízení s elektrickými obvody následujících parametrů:

Obr 5

  • Napájecí napětí v síti TN: U0 = 3 x 230 V proti zemi
  • Jištění pojistkami s vypínacím proudem: In = 250 A
  • Předepsaná doba odpojení pro zařízení s In > 32 A: t = 5 s

Příklad výpočtu a posouzení funkčnosti předřazeného jištění měřením

Výpočet maximální impedance zajištující odpojení v čase t ≤ 5 s :

Zs (m) ≤ Uo / Ia x   2/3

Zs (m) ≤ 230 V / 1200 A x   0,67 = 0,13 Ω   

obr 6

Zjištění minimálního zkratového proudu pro požadovanou dobu odpojení z charakteristiky jištění.

Příklad výpočtu a posouzení funkčnosti předřazeného jištění měřením

Výběr vhodného měřicího přístroje pro měření požadované maximální hodnoty impedance Zs (m) ≤ 0,13 W podle jeho jmenovitého rozsahu

Technické parametry ZEROLINE 60 EUROTEST   61557 ZEROTEST 46
Měřicí rozsah 0,000 ÷ 1,500 Ω 0,00 ÷ 19,99 Ω 0,00 ÷ 1,00 Ω
Rozlišení 0,001 Ω 0,01 Ω 0,01 Ω
Pracovní chyba měření ± (3% z MH + 10 D) ± (3% z MH + 3 D) ± 9 D
Jmenovitý rozsah 0,038 ÷ 1,500 Ω 0,11 ÷ 1999 Ω 0,30 ÷ 22,9

rozsah 0,038 ÷ 1,500 Ω-  Pro požadované měření dostatečně přesný

0,11 ÷ 1999 Ω –    Pro požadované měření vyhovující, ale na hranici přesnosti

0,30 ÷ 22,9 Ω –    Pro požadované měření nevyhovující – málo přesný

Příklad výpočtu a posouzení funkčnosti předřazeného jištění měřením

Přístrojem Eurotest 61557 byla naměřena impedance 0,10 W:

obr 8

         Výpočet nejistoty měření: Nejistota měření = 3% z 0,1 Ω + 3 D  = 0,003 + 0,03 = ± 0,033 Ω

Výsledná hodnota impedance = 0,1 Ω + 0,033 Ω = 0,13 Ω

Naměřená hodnota impedance i po zohlednění nejistoty měření je na hranici maximální požadované impedance pro správnou funkci jištění. Výsledek zkoušky lze považovat za vyhovující za předpokladu, že měření proběhlo na jednotlivých částech krytu a zahrnuje tedy i PE obvod.

 Vliv přesnosti použitého přístroje na vyhodnocení měření

Ohmmetrem byl při zkoušce 1. zjištěn odpor PE obvodu 0,02 W

(se zahrnutím nejistoty měření ohmmetru).

Přístrojem Eurotest 61557 při zkoušce 2. byla naměřena impedance 0,10 W (± 0,03 W je nejistota měření):

  • Skutečná hodnota impedance se pohybuje v intervalu:

Zs = 0,02 Ω + (0,1 Ω ± 0,03 Ω) = 0,09 Ω ¸ 0,15 Ω

 obr10

Výsledek zkoušky je třeba prohlásit za nevyhovující, ovšem interval, v němž se pohybuje skutečná impedance, je natolik velký, že nelze s jistotou rozhodnout o skutečném výsledku zkoušky.

Vliv přesnosti použitého přístroje na vyhodnocení měření

Ohmmetrem byl při zkoušce 1. zjištěn odpor PE obvodu 0,02 W (se zahrnutím nejistoty měření ohmmetru).

obr 9

Přístrojem ZEROLINE 60 při zkoušce 2. byla naměřena impedance 0,100 W (± 0,013 W je nejistota měření):

  • Skutečná hodnota impedance se pohybuje v intervalu:

Zs = 0,02 Ω + (0,100 Ω ± 0,013 Ω) = 0,11 Ω ¸ 0,13 Ω

Použití přesnějšího měřicího přístroje vede ke zmenšení intervalu nejistoty měření a tím i k jistějšímu rozhodnutí o výsledku zkoušky.

(Pokračování příspěku je ve sborníku a v prezentaci přednášejícího)

 Podzimní 51 konference 2015 – část příspěvku Ing. Františka Grossmanna

Doklady, které může vyžadovat orgán inspekce práce OIP při kontrolní činnosti

Ing. František Grossmann

Motto :  Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který vyplývá z kontrolního zjištění OIP ………………. :

  • Osoba odpovědná na stavbě za stav a provoz el. zařízení v souladu s čl.4.3 ČSN 50110 -1 ed.2. Jak má vypadat pověřovací listina. Máme pověřenou osobu za el. zařízení jako firma, ale to inspektoru nestačilo, požaduje na stavbě  písemné určení osoby .
  • OIP požaduje splnění požadavku na pracoviště a pracovní prostředí stanovením před uvedením prozatímního el. zařízení do provozu četnost kontrol el. zařízení ve smyslu čl. 5.4 ČSN 34 1090 ed2. Ze strany inspektora je požadována kontrola el. zař. každých 14 dní, ale v normě je, že provozovatel si tento termín stanoví sám na základě posouzení a mi konkrétně máme stanoven termín polovičního intervalu revize.
  • Jedná se mi o Řád preventivní údržby např. dle ČSN 33 1500, např. pro údržbu budov, který prý máme mít zpracovaný……….
  • Naše společnost provozuje Obchodní centra a v současné době bychom rádi zpracovali místní provozní bezpečnostní předpis pro provoz elektrických zařízení. Vzhledem k rozsahu těchto zařízení bychom rádi viděli nějaký vzor.

 Kromě takových dotazů se při výkonu své školící a zkušební činnosti u osob způsobilých k vyhledávání a hodnocení rizik, velmi často setkávám s neinformovaností těchto zástupců zaměstnavatelů z celé republiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (v minulosti to většinou byli bezpečnostní technici) s vedením a provedením dokladů, požadovaných na úseku bezpečnosti elektrických zařízení odbornými inspektory OIP. Přitom rafinovanost některých inspektorů ve vytipování a požadování dokladů souvisejících s plněním některých povinností kontrolovaných organizací je často zástupcem organizace při kontrole očekávána, ale bez jistoty, co to bude tentokrát.

V prvé řadě, je třeba upozornit na změnu kontrolní činnosti OIP oproti minulosti. Dříve podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce č. 174/1968 Sb. kontrolní orgán (IBP) prováděl dozor nad dodržováním předpisů k zajištění bezpečnosti práce a tech. zařízení. Inspektor kontroloval plnění různých bezpečnostních ustanovení předpisů a norem. Kontrolní činnost tohoto orgánu dozoru byla v roce 2005 z tohoto zákona vyňata a přenesena do Zákona o inspekci práce. Dnes podle původního zmíněného zákona je prováděn pouze státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení prostřednictvím organizace TIČR a to hlavně tehdy, když se vyskytne ze strany provozovatele zařízení nutnost tento dozor si nechat za úplatu provést.

Podle § 3 zák. č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, dnes inspektoráty (OIP) kontrolují m.j. dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,

k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Samotný postup kontrolního orgánu je dán Zákonem o kontrole, který byl předmětem přednášky na předchozí konferenci.

Inspektoři se obecně při kontrolách plnění povinností zaměřují hlavně na povinnosti vyplývající ze Zákoníku práce a jeho souvisejících předpisů, které mají zaměstnavatelé na úseku pracovních podmínek jako pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na úseku odměňování zaměstnanců, náhrad, úseku pracovní doby, dovolené, úseku bezpečnosti práce, zvláštních pracovních podmínek zaměstnanců, na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví, atd.

Upozorňuji na to, že mnohé z těchto povinností jsou v případě neplnění v seznamu sankčních položek ve smyslu zák. č. 251/2005 Sb.

Z hlediska bezpečnosti technických zařízení se nejen odborně erudovaní inspektoři však zaměřují na elektrická zařízení, která jsou ve všech organizacích a nebezpečí z nich se nedá přehlédnout, a zajímají se o plnění povinností související s jejich užíváním provozovatelem zařízení.

Takže je důležité poznat povinnosti vyplývající z  právních předpisů, které by mohl kontrolovat tento inspekční orgán a navíc se zaměřením na EZ, tedy z právních předpisů uvedených ve Sbírce zákonů pod č. 262/2006, 309/2006, 378/2001, 101/2005, 50/78, 73/2010, 251/2005, 591/2006 Sb. atd. a dále souvisejících norem, které povinnosti ve zmíněných předpisech upřesňují konkrétním požadavkem jako např. ČSN EN 50110-1 ed.2, ed.3, 331600 ed.2, 33 2000-6, 33 1500, atd.

Poznámka : Podle ZP § 349 (1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební a dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a další předpisy, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Ze své praxe u odborného dozoru vím, že i mnozí z Vás jako revizní technici, nebo pracovníci odpovědní za el. zařízení, také doprovázejí při výkonu činnosti tyto inspektory a někdy jsou překvapeni, jaký doklad je požadován a netuší co by měl všechno obsahovat, aby aspoň trochu odpovídal požadavku kontrolního pracovníka. Někteří z Vás však jsou dobře v těchto záležitostech orientováni, ale z „ jistých důvodů“ nechávají si tyto informace pro sebe tak, aby v pravou chvíli překvapili jak svého nedostatečně znalého zaměstnavatele tak i inspektora, předložením požadovaného dokladu. To už asi záleží na dalších okolnostech a pracovním vztahu s kontrolovanou organizací a pravděpodobně také, jak jste za tuto službu honorováni.

Jak jsem se již v úvodu zmínil, poněvadž musím často vedení různých dokladů u el. činností objasňovat, rozhodl jsem se do těch záležitostí vnést více informovanosti a doufám, že Vaším prostřednictvím se dostanou i do praxe a budete jak se říká „ v obraze“.

Zpracoval jsem následující příspěvek a zkonzultoval jsem s kolegy – inspektory OIP seznam nejdůležitějších povinností zaměstnavatelů v oblasti elektro a způsob vedení příslušných dokladů. Výčet dokladů ani jejich obsah není samozřejmě dogma a každý inspektor může mít na stejnou záležitost trochu jiný názor. Ale důležité bude, abyste nebyli požadavkem inspektora překvapeni a předložili svou verzi plnění určité povinnosti a v případě připomínek, tyto doklady dále upravili. Těch možných dokladů bude určitě více, záleží na ustanovení dalších technických norem, kde jsou často uvedeny další požadavky na vedení dokladu.

Je třeba si uvědomit, že hodně dokumentů nemá zveřejněnou konkrétní podobu a je jen na Vaší fantazii jakou formu tomu dáte. Jde však o to abyste se vešli se svou fantazií do představy inspektora nebo v případě mimořádných událostí soudního znalce, který tento doklad bude posuzovat.

Dále je třeba si uvědomit, že právní předpis musíte dodržet, ale není úplnou samozřejmostí, že musíte dodržovat normy a že můžete mít jinou a hlavně lepší představu o naplnění požadované tzv. standardní formy uvedené v normě. Tyto své představy a anomálie musíte však uvést v místním provozním bezpečnostním předpise. Některé normy jako např. ČSN EN 50110-1 ed.3 vás k tomu přímo vybízejí, poněvadž sama norma nepřináší dost přesné informace k zajištění bezpečnosti některých úkonů a záleží na dalších konkrétních okolnostech, které musí vyhodnotit provozovatel nebo údržba el. zařízení podle místních podmínek.

Hlavně to bude však třeba v případě „lámání chleba“ např. v případě šetření mimořádných událostí, kdy každý chybějící doklad může vést k podezření, že bezpečnosti zařízení nebo činnosti na něm nebyla ze strany zaměstnavatele věnována patřičná pozornost.

Kdo by řekl, že těch dokladů by mohlo být i více než 50, opomenu-li doklady související s obecnou bezpečností práce a s pracovními podmínkami.

Dovedu si představit, tak jak to bývá obvyklé v případě jiných bezpečnostních směrnic, zpracování některých z dále uvedených dokladů ve formě organizačních směrnic zaměstnavatele ( jako např. dopravní řád, skladování materiálu, požární předpisy).

Tematický seznam obvykle požadovaných dokladů

  • Hodnocení rizik
  • Kontroly a revize
  • Postupy prací
  • Školení a zkoušky
  • Ochranné pracovní prostředky a pomůcky
  • Pověření osob
  • Technická dokumentace
  • Doklady vyplývající z vyhl. o VTZ č. 73/2010 Sb.
  • Další doklady

Použité předpisy

  • Zákon č. 309/2006 Sb. – o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
  • Zák. č. 251/2005 Sb. – Zákon o inspekci práce
  • Zák. č. 174/1968 Sb. – Zákon o státním odborném dozoru
  • Nař. č. 101/2005 Sb. – Podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
  • Nař. č. 406/2004 Sb.- Bližší požadavky na zajištění bezpečnosti a   ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
  • Nař. č. 378/2001 Sb. – Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
  • Nař. vl. č. 495/2001 Sb.- Rozsah a bližší podmínky pro poskytování OOPP
  • Nař.vl. č. 201/2010 Sb.- Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu….
  • Nař. č. 591/2006 Sb. – Bližší požadavky na BOZP na staveništích
  • Nař. vl.č. 362/2005 Sb.- Bližší požadavky na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu          z výšky nebo do hloubky
  • Vyhl.č. 50/1978 Sb. – o odborné způsobilosti pracovníků v elektrotechnice
  • Vyhl.č. 73/2010 Sb. -o vyhrazených elektrických technických zařízeních

Navazující normy …………………………

(pokračování ve výčtu dokladů s odkazy na právní a ostatnípředpisy a způsob provedení dokladů)

 

Jarní 50 konference 2015 – část příspěvku Ing. Miroslava Zálohy

Elektrický proud jako zdroj PÚ

V další tabulce jsou uvedeny evidované PÚ za posledních devět let, kdy zdrojem úrazu byl elektrický proud. K tabulce je potřeba dodat, že v loňském roce došlo k nejmenšímu počtu SPÚ zapříčiněných elektrickým proudem za posledních 20 let.

 Rok /Druh úrazu Ostatní Závažné Smrtelné Celkem
2006 67 22 5 94
2007 48 12 9 69
2008 56 16 5 77
2009 45 13 5 63
2010 54 9 3 66
2011 57 11 3 71
2012 59 20 4 83
2013 44 21 2 67
2014 52 18 0 70

Údaje jsou platné k  23. 2. 2015

 

Jarní 50 konference 2015 – část příspěvku Jiřího Hemerky dpt.

Co v revizní zprávě nesmí chybět

Důraz je nutno klást na celkový posudek uváděný na první straně revizní zprávy, respektive na závěr zprávy o revizi, který obsahuje celkové vyhodnocení stavu zařízení. V souladu s ČSN 33 1500 čl.6.1.2 musí být v závěru revizní zprávy  ( v celkovém posudku) uvedeno, zda je elektrické zařízení z hlediska bezpečnosti schopné provozu. V normě není uvedena formulace celkového posouzení ochrany před bleskem, návrh znění jsme zapracovali v roce 2007 do Z4 ČSN 33 1500, článek 6.1.2:

„Pokud se týká revize ochrany před bleskem (hromosvodu), musí být v závěru zprávy   o revizi uvedeno, zda její provedení odpovídá normě platné v době jejího zřízení a zda její součásti jsou v dobrém funkčním stavu“.

Časté nesprávné formulace celkového posudku

  • „Elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno provozu za předpokladu odstranění závad zjištěných při revizi“. Výklad tohoto požadavku by znamenal přerušení provozu do doby odstranění závad. Pokud se jedná o přímé ohrožení bezpečnosti, je nutno upřesnit, o kterou závadu se jedná.
  • „Elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno provozu. Provozovatel je povinen odstranit závady zjištěné při revizi“. Provozovatel má povinnost reagovat     na závady zjištěné při revizi, tj. vyhodnotit rizika v souvislosti s konkrétní situací. Cituji část § 102, část 4 zákona č.262/2006 Sb. v platném znění: „Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno“.
  • „ Ochrana před atmosférickým přepětím je schopna bezpečného provozu“. Ochranu před atmosférickým přepětím lze označit jako ochranu pasivní, nejedná se o provoz. Správnou formulaci najdeme v předchozím textu.

Doporučená formulace celkového posudku

  • „Elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno provozu“. Revidované zařízení je bez závad a nedostatků.
  • „Elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno provozu. Provozovatel (majitel) je, ve smyslu požadavku § 102 zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, povinen reagovat na zjištěné závady“. Uvést lze, pokud je to vhodnější, § 2924 zákona č.89/2012 Sb., cituji: Škoda z provozní činnosti: Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Pokud se jedná o soukromý majetek, tak bude citován příslušný paragraf zákona č.89/2012 Sb. (rozbor na dalším setkání).
  • „Elektrické zařízení není z hlediska bezpečnosti schopné provozu. Podmínkou provozu je odstranění závady č…. Provozovatel (majitel) je, ve smyslu požadavku     § 102 zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění, povinen reagovat na zjištěné závady“. Toto znění není vyčerpávající. Při zjištění závady, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost, má revizní technik povinnost zjištěný nedostatek neodkladně a prokazatelně sdělit provozovateli. Revizní technik nemá právo zařízení z provozu odstavit.
  • „ Ochrana před bleskem odpovídá svým provedením souboru ČSN EN 62305. Její součásti jsou v dobrém funkčním stavu“.
  • „ Ochrana před bleskem odpovídá svým provedením ČSN 34 1390 platné v době jejího vzniku, její součásti jsou v dobrém funkčním stavu“. Podle situace je vhodné doporučit úpravu či rekonstrukci s cílem splnit požadavky souboru ČSN EN 62305.

Pokud jsou zjištěny závady, lze uplatnit další větu celkového posudku shodně s výše uvedeným doporučením pro elektrické zařízení.

V této první etapě rozboru revizní činnosti jsem se pokusil nastínit nejčastější nedostatky ve formulaci závad zjištěných při revizi. Dále oblastí, které revizní technici opomíjejí a rovněž formulace celkového posudku. Volil jsem formu co nejjednodušší, dle mého soudu snadno pochopitelnou. Výklad není rozhodně vyčerpávající, bylo by možno uvést související požadavky dalších právních předpisů i technických norem, rozebrat požadavky občanského zákoníku při revizi soukromého majetku, požadavky norem na informovanost laiků atd. K tomu se dostaneme na našich dalších setkáních.

Podzimní 49 konference 2014 – části příspěvků

Správná řešení a odstranění nejčastějších chyb a úskalí
při realizaci a revizní činnosti v ochraně před bleskem
a přepětím –
Ing. Jiří Kutáč

Nejčastější chyby v ochraně před bleskem (LPS)

Revizní technici musí při své činnosti dodržovat české právní předpisy a měli by se řídit českými normami v dané oblasti. Každý revizní technik by si měl uvědomit, že zpráva o revizi je úřední doklad, který může být případně předmětem doličným při možném soudním sporu. Proto vlastní revize by měla být provedena vždy pečlivě, svědomitě a hlavně na konkrétním elektrickém zařízení. Revizní technik si musí být vědom toho, že projektant i montážní firma mohou udělat chybu a on je ta osoba, která odpovídá za soulad reality se souborem norem, např. ČSN EN 62305-1 až 4 ed.2 Pokud objeví případnou chybu, musí být tento nedostatek odstraněn.

Přehled nejčastějších chyb v ochraně před bleskem a přepětím:

  • Na objektu není instalován hromosvod.
  • Chybně navržena jímací soustava – není vytvořen dostatečný ochranný prostor pro chráněné zařízení.
  • Není splněna podmínka pro dostatečnou vzdálenost s.
  • Nevhodný výběr materiálů, které nejsou určeny pro instalaci hromosvodu, nebo nedodržení           zásad jejich správné montáže.
  • Uložení skrytých svodů v hořlavých nebo v nevhodných materiálech.
  • Nedostatečná vizuální kontrola při revizní činnosti.
  • Neuzemnění kovových konstrukcí.
  • Vysoká hodnota zemního odporu uzemnění.
  • Existence několika uzemňovacích soustav v jednom objektu (areálu).
  • Nevhodné uložení zemničů, svodů.
  • Alternativní jímače ESE.
  • Chybějící přepěťové ochrany SPD.
  • Nedodržení parametrů přepěťových ochran:

– pro danou třídu LPS.

– vrcholové hodnoty a tvaru vlny bleskového proudu,

– schopnosti omezení následných proudů předjištění,

– zkratová odolnost.

  • Žádná energetická koordinace mezi jednotlivými stupni přepěťových ochran SPD (obr. 4).
  • Překročení délek přívodních vodičů a uzemňovacích svodů SPD.
  • Křížení nebo souběh přívodních vodičů a uzemňovacích svodů SPD.
  • Nedodržení podmínek instalace přepěťových ochran SPD dle montážních návodů výrobců.

Energetická koordinace mezi svodiči SPD

Kordinace ochran

Důležité změny v  předpisech pro elektrická zařízení na Slovensku

(z příspěvku Ing. Grossmanna)

K tomuto příspěvku a k zamyšlení odborníků mě navedl rozdílný přístup různých institucí u nás nebo na Slovensku k stanovení nebezpečnosti stejných či obdobných elektrických zařízení a instalací a s tím související provádění preventivních opatření k zajištění jejich bezpečnosti. Proč to tak je ?

V EU existuje v mnoha oblastech (někdy i nedůležitých) jednotný přístup k provedení určité záležitosti a trvá se na něm a tam, kde by to mělo být zcela jednoznačně stanoveno, jako v případě zajištění bezpečnosti u zvlášť nebezpečných zařízení, kterými jsou nejen elektrická ale i plynová, zdvihací a tlaková zařízení, to neexistuje.

Na Slovensku jsou podle vyhlášky č. 508/2009 Z.z. stanoveny požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s technickými zařízeními, kterými jsou zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová („technická zařízení“) v organizacích kontrolovaných Národným inšpektorátom práce. Změnou provedenou vyhláškou č. 398/2013 Z.z. byly provedeny od 1.1.2014  v části týkající se elektrických zařízení následující úpravy uvedené kurzívou. Pro ucelenou informaci o všech požadavcích na elektrická zařízení uvedených ve vyhlášce jsou citovány i některé další nezměněné zásady.

Rozdělení nebezpečnosti elektrických zařízení na Slovensku (A,B,C) je uvedeno v dále uvedených tabulkách srovnávajících tato zařízení v ČR (kontrolní orgány SÚIP, Stání báňská správa) a v SR (NIP).

Základní ustanovení :

1.   Za vyhrazená technická zařízení (VTZ) se považují elektrická technická zařízení skupiny A a B

2.   Vyrábět, montovat a rekonstruovat zařízení vyhrazená elektrická zařízení skupiny A  lze pouze podle konstrukční dokumentace, ke které bylo vydáno odborné stanovisko oprávněnou organizací

3.   Zaměstnavatelé a jiné osoby (provozovatelé), kteří používají technická zařízení zajistí bezpečnost zařízení když při jejich provozu dodržují bezpečnostní  požadavky  a 

a)   Vedou průvodní dokumentaci včetně dokladů o provedených prohlídkách, kontrolách a zkouškách

b)   Vedou evidenci VTZ s údaji dle přílohy č. 4 vyhlášky (u el. zařízení tj. jmenovité napětí a proud, jmenovitý výkon, krytí s ohledem na vnější vlivy apod.)

c)   Zpracují místní provozní předpis pro provoz VTZ skupiny A v souladu s bezpečnostními požadavky, pokud technická dokumentace nezohledňuje skutečné provozní a uživatelské podmínky

d)   Zajistí provádění kontrol stavu bezpečnosti

     Poznámka : Obsah konstrukční dokumentace VTZ je v příloze č. 2, obsah průvodní dokumentace VTZ v příloze. 3

4.   Kontrola stavu bezpečnosti technického zařízení se zajišťuje :

a)   Typovou zkouškou, úřední zkouškou a opakovanou úřední zkouškou oprávněnou právnickou osobou

b)   Zkouškami zařízení u výrobce určenou osobou nebo revizním technikem

c)   Odbornou prohlídkou a odbornou zkouškou revizním technikem

d)   Revizí elektrického ručního nářadí v provozu a revizí elektrického spotřebiče po dobu používání provozovatelem určená osoba s odbornou způsobilostí podle § 22 až 24 nebo provozovatelem určená poučená osoba pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle § 22 až 24

e)  Kontrolou elektrického ručního nářadí a kontrolou elektrického spotřebiče po dobu užívání provozovatelem určená osoba s odbornou způsobilostí podle § 20 až 24

f)    Jinými prohlídkami a zkouškami osoba provádějící opravu podle § 18 odst.1, osoba určená provozovatelem podle bezpečnostních požadavků, a pokud to nevyplývá z bezpečnostních požadavků, pak osoba určená provozovatelem podle průvodní dokumentace

    Poznámka:   Odborná způsobilost podle § 20 – § 24 je uvedena dále v textu

5.   Úřední zkouška VTZ skupiny A se provádí po ukončení instalace na místě budoucího provozu před jeho uvedením do provozu. Ověřuje se, zda je zařízení způsobilé na bezpečný provoz včetně jeho obsluhy a zda odpovídá konstrukční dokumentaci, ke které bylo vydáno stanovisko.  

6.   Opakovaná úřední zkouška, ověřující bezpečný provoz zřízení a jeho obsluhy se u zařízení skupiny A se provádí nejpozději po deseti létech na základě žádosti provozovatele.

7.   Odbornou prohlídkou a odbornou zkouškou se prověřuje stav bezpečnosti VTZ po ukončení výroby, montáže, rekonstrukce a opravy během jeho provozu. Provádí se ve lhůtách podle přílohy ve vyhlášce. Úřední zkoušky provedené ve stejném termínu nahrazují odborné prohlídky a zkoušky (ode dne úředních zkoušek se počítají lhůty pravidelných prohlídek a zkoušek).

Nová ustanovení :

8.  Revize elektrického ručního nářadí a revize elektrického spotřebiče.

    Revizí elektrického ručního nářadí a revizí elektrického spotřebiče se kontroluje stav bezpečnosti ručního nářadí nebo spotřebiče po dobu jeho používání. Rozsah revize a lhůty revizí nářadí a spotřebičů upravují slovenské technické normy.

9. Kontrola elektrického ručního nářadí a kontrola elektrického spotřebiče. Kontrolou elektrického ručního nářadí a kontrolu elektrického spotřebiče se kontroluje stav bezpečnosti zařízení během jejich používání. Rozsah kontrol a jejich lhůty elektrického nářadí a spotřebičů upravují slovenské technické normy.

    Poznámka :  STN 33 1610 Revízie a kontroly elektrických spotrebičov počas ich používania.  STN 33 1600 Revízie a kontroly elektrického ručného náradia počas používania.

10.     Oprávněná právnická osoba označí VTZ, ke kterému bylo vydáno osvědčení o typové zkoušce, úřední zkoušce nebo opakované úřední zkoušce.VTZ elektrické se označí v technické dokumentaci. Označení se skládá z nezaměnitelného symbolu oprávněné právnické osoby a posledního dvojčíslí roku, kdy byla zkouška vykonána. (§ 14)

11.     Podle zákona č. 124/2006 Z.z. bezpečnosti a ochraně zdraví při práci plnění požadavků bezpečnosti technických zařízení ověřuje oprávněná právnická osoba na základě oprávnění vydaného Národným inšpektorátom práce.  Podle § 31 touto oprávněnou právnickou osobou je Technická inšpekcia, a.s.

12.     Odborné znalosti k provádění činností podle § 21 až 23 ověřuje a osvědčení vydává osoba oprávněná pro výchovu a vzdělávání (oprávnění od NIP). Pro činnost podle § 21 odborné znalosti ověřuje a osvědčení vydává i škola s odborným elektrotechnickým zaměřením. Oprávněná právnická osoba a osoba oprávněná pro výchovu a vzdělávání oznamuje žadateli datum, a místo ověření odborných znalostí nejméně 15 dní před termínem. Fyzická osoba může vykonávat činnost na VTZ v rozsahu průkazu nebo osvědčení.  

13.     Odborné vědomosti k provádění činností podle § 16 odst. 1 (revizní technik) ověřuje oprávněná právnická osoba a osvědčení vydává příslušný inspektorát Národného inšpektorátu práce

14.     Revizní technik je fyzická osoba, která má odborné vzdělání a odbornou praxi uvedenou v příloze 11 vyhlášky a která v rozsahu osvědčení  může :

a)  vykonávat odbornou prohlídku a odbornou zkoušku podle vypracovaného pracovního postupu a  v souladu s právními předpisy a ostatními předpisy na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

b)       seznamovat osobu pro obsluhu VTZ ( neplatí pro elektrická zařízení)

c)       ověřovat odborné znalosti osob pro VTZ (neplatí pro elektrická zařízení)

15.  Činnost na technickém zařízení elektrickém může podle odborné způsobilosti vykonávat (podle § 19)

a)       Poučená osoba   b) Elektrotechnik    c) Samostatný elektrotechnik

d)   Elektrotechnik pro řízení činnosti nebo řízení provozu    e) Revizní technik

16.  Poučená osoba (§ 20) –obdobná kvalifikace jako podle vyhl. č. 50/78 Sb. v ČR.

17.  Elektrotechnik (§ 21)

a)    Je fyzická osoba , která má ukončené středoškolské elektrotechnické vzdělání nebo vysokoškolské elektrotechnické vzdělání.

b)    Je i fyzická soba , která může v rozsahu  svého odborného vzdělání vykonávat činnost na VTZ elektrickém, pokud má odborné vzdělání v jiném učebním oboru anebo v jiném studijním oboru než elektrotechnickém, kdy je součástí studia předmět zaměřený na příslušné elektrické technické zařízení, nebo když absolvovala další odborné vzdělání v akreditovaném vzdělávacím programu, zaměřené na technické zařízení elektrické v minimálním rozsahu 400 hodin (podle § 4 odst. 1 písm.a) zákona

č. 568/2009 Z.z. o celoživotním vzdělávání).

18.    Školy s učebním oborem nebo studijním oborem elektrotechnického zaměření, která mají v učebních osnovách i učební látku z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti technických zařízení elektrických, zásady ochrany před úrazem el. proudem a postupy první pomoci,  mohou ověřovat odbornou způsobilost jako součást závěrečných zkoušek.

19.    Odborná způsobilost (viz bod 15 b,c.d) se prokazuje osvědčením pro vykonávání činnosti, které na základě ověření vydává právnická anebo fyzická osoba oprávněná na výchovu a vzdělávání (podle zák.č. 124/2006 Z.z.). Oprávnění těmto osobám vydává při splnění určitých podmínek Národní inspektorát práce nebo příslušný orgán dozoru.

20.    Osvědčení elektrotechnikům se vydává na dobu neurčitou, fyzická osoba je však povinna v průběhu 5 let absolvovat aktualizační odbornou přípravu u osoby oprávněné na výchovu a vzdělávání. Osvědčení v závažných případech odebírá NIP a tuto informaci zveřejňuje.

21.    Samostatný elektrotechnik (§ 22) – splňuje požadavky odborné způsobilosti elektrotechnika a má odbornou praxi podle přílohy vyhlášky. Může řídit činnost poučených osob a také  max. dva elektrotechniky .

22.    Fyzická soba s ukončeným vysokoškolským vzděláním v elektrotechnice , pracující v laboratořích výzkumných nebo vědeckých ústavů může po získání odborné praxe samostatného elektrotechnika vykonávat tuto činnost. Ověření jeho odborné způsobilosti se nevyžaduje.

23.    Elektrotechnik pro řízení činnosti nebo provozu (§ 23) musí splňovat požadavky na elektrotechnika a mít odpovídající odbornou praxi podle přílohy vyhlášky. Může vykonávat samostatnou činnost nebo řídit bez omezení počtu osob ostatní osoby s odbornou způsobilostí nebo řídit provoz technických zařízení elektrických. 

24.    Revizní technik vyhrazeného technického zařízení elektrického (§24) je fyzická osoba splňující požadavky odborné způsobilosti a praxe podle přílohy vyhlášky. Kromě provádění odborných prohlídek a zkoušek může vykonávat činnost elektrotechnika pro řízení činnosti nebo provozu a vykonávat zkoušku vyhrazeného technického zařízení elektrického po ukončení výroby.

Stojí za úvahu srovnat ustanovení slovenské vyhlášky a provést porovnání celého předpisu s naší vyhláškou č. 73/2010 Sb. V tabulkách je následně srovnáno rozlišení vyhrazených a nevyhrazených elektrických zařízení a jejich nebezpečnosti v organizacích v ČR dozorovaných Státním úřadem inspekce práce a Českým báňským úřadem a na Slovensku Národným inšpektorátem práce SR (NIP).

Elektrická zařízení – Třídy rizikovosti a míry ohrožení zařízení

SÚIP

ČBÚ

NIP SR

Třída

Skupina

Druh zařízení

Třída

Druh zařízení

Třída

Druh zařízení

I

I A

určené pro použití v prostředí

s nebezpečím výbuchu

A

A1

s vysokým a zvýšeným nebezpečím výbuchu

v prostorechzhlediskanebezpečíúrazuelektrickým proudem zvlášť nebezpečných

na staveništích a demolicích

vpojízdnýchapřevozných prostředcích

a další

A

a)na výrobu elektrické energie se jmenovitým výkonem 3 MW a více včetně ochrany před účinky atmosférické elektřiny,

b)na přeměnu el. energie s příkonem 250 kVA a více včetně ochrany včetně ochrany před účinky atmosférické elektřiny,

c)elektrická AC síť s napětím nad 1000 V nebo DC nad 1500 V včetně ochrany před účinky atmosférické elektřiny,

d)instalace v prostředí s nebezpečím požáru hořlavých hmot, kapalin, plynů nebo prachů včetně ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny,

e)instalace v prostoru s nebezpečím výbuchu(vnější vliv BE3) včetně ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny,

f)instalace v prostorech s vnějším vlivem s trvalým výskytem korozivních nebo znečisťujících látek včetně ochrany před účinky atmosférické elektřiny

g)instalace v prostoru s mimořádným nebezpečím zásahu el. proudem v mokrém prostředí s vnějším vlivem AD3 až AD8 nebo dotyku s potenciálem země s vnějším vlivem BC3 a BC4 včetně ochrany před účinky atmosférické elektřiny

h)instalace v místnosti určené pro zdravotnické účely včetně ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny kromě všeobecné vyšetřovny s požadavky PO, P1a P2 definovanými podle zvláštních předpisů pro zdravotnická zařízení

i)instalace v objektu určeném pro shromažďování více než 250 osob v jednom prostoru včetně ochrany před účinky atmosférické elektřiny

I B

pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace

A2

v prostorech s nebezpečím výbuchu zóna 2, 0

v prostorech s nebezpečím požáru

v budovách konstruovaných z hořlavých materiálů

v místnostech určených pro shromažďování více než 200 osob

a další

I C

v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních

I D

ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob

I E

určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny,pokud jsou součástí zařízení uvedených ve skupinách A až D

A3

vprostorechnebezpečných

na přeměnu el. energie transformací vn/vn a vyšší většínež1 MVA

k rozvodu el.energie o napětí vyšším než 1 kV AC nebo 1,5 kV DC

a další

II

II A

užívaná k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie s napěťovými převody vysokého napětí (vn), velmi vysokého napětí (vvn) nebo zvláště vysokého napětí (zvn) se jmenovitým výkonem nad 5 MW

A4

ostatní el. zařízenítřídy Aneuvedená

el. zařízenísilovénepřenosnéneboupevněné donapětí690VACnebo440 V DCpevně připojené k elektrické síti

pohyblivé přívody a šňůrová vedení pro silové elektrické zařízení donapětí690AC nebo 440 V DC, která mají průřezfázovéhonebokrajníhovodiče6mm2 nebo menší pevněpřipojená k elektrické síti

zařízení pro ochranu před bleskem,

zařízení pro ochranupřed statickou elektř.

v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů, par, prachůnebo výbušnin.

II B

o napětí nad 1000 V AC a 1500 V DC nesloužící pro veř. rozvod podle energetického zákona s přenášeným výkonem větším než 1 MW

II C

určená pro použití v prostředí s nebezpečím požáru

II D

neuvedená ve třídě I. s proudem a napětím převyšujícím bezpečné hodnoty podle příslušných technických norem

II E

silničních vozidel s vestavěným elektrickým vybavením a zařízení sloužící k připojení těchto vozidel na parkovištích a v kempech

B

Vedení pro silové elektrické zařízení do napětí690VAC nebo 440 V DC, která mají průřezfázovéhonebokrajníhovodiče6mm2 nebo menší,kteránejsou pevněpřipojená k elektrické síti.

II F

v objektech pro přechodné ubytování fyzických osob

B1

určeno kpoužitívícenež 250 pracovních hodin za rok

pro použití v prostorech s nebezpečímvýbuchuplynů,

par, prachůnebo výbušnin

II G

prozatímních stavenišť a zařízení ve stavbách, ve kterých jsou prováděny bourací práce

II H

zvláštní a prozatímní zařízení určená k používání na výstavištích, v lunaparcích,

v prozatímních scénických zařízeních,při dočasných kulturních a zábavních akcích, prozatímní zařízení pro zvukové a obrazové přenosy

B2

určeno k použití od 100 do 250 pracovních hodin za rok

B3

určenok použití méně než 100 pracovních hodin za rok

B4

silové nedržené v ruce k použití jen v prostorechnormálních,atobez ohledu na počet pracovních hodin za rok

B

Technická zařízení elektrická nezařazená do skupiny A s proudem nebo napětím vyšším než bezpečným

II I

v zemědělských stavbách

II J

zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená ve třídě I. skupině E

C

Technická zařízení elektrická nezařazená do skupiny A a skupiny B

Vyhrazená elektrická zařízení

 

SÚIP

ČBÚ

NIP SR

Označení zařízení

I A, I B, I C, I D, I E,

II A, II B, II C, II D, II E, II F, II G, II H, II I, II  J

A1, A 2, A 3, A 4,

B1, B 2, B 3, B 4

A, B

Nevyhrazená elektrická zařízení

 

SÚIP

ČBÚ

NIP SR

Druh

zařízení

zdravotnické   prostředky  podle  zákona o zdravotnických   prostředcícha o změně  některých  souvisejících  zákonů

a) elektrické zařízení držené v ruce do napětí 400 V AC nebo   440  V  DC, pokud  toto  není pevně připojené k elektrické   síti,b) elektrické zařízení přenosné do napětí 400 V AC nebo 440 V DC, pokud toto není pevně připojené k elektrické síti,c) elektrické zařízení nepřenosné nebo upevněné do napětí 400 V   AC nebo 440 V DC, pokud toto není pevně připojené k  elektrické síti,d) pohyblivé přívody a šňůrová vedení pro elektrická zařízení do napětí   400  V AC nebo 440 V DC, která mají průřez fázového   nebo  krajního  vodiče 6 mm2 nebo menší, pokud nejsou pevně připojená k   elektrické síti. Skupina C –Technická zařízení elektrická nezařazená do skupiny A a skupiny B

 

Příspěvky na 48 konferenci- jaro 2014

Shrnutí požadavků vyhlášky 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb

(Z příspěvku Ing. Hlavatého )

Jelikož jsou požadavky na obsah jednotlivých stupňů ve vyhlášce 499 ne úplně přehledně a pohromadě zpracovány, shrnul jsem je do dvou následujících tabulek. První tabulka je platná pro požadavky na obsah části D.1.4, druhá pro požadavky na obsah části D.2.

Povšimněme si některých anomálií, kdy např. v DSP nejsou požadovány výkresy přípojek s řezy, či v DPS nejsou požadovány požadavky na stavební úpravy, či jakákoli schémata rozváděčů, atd.

D.1.4 Technika prostředí staveb
DSP: dokumentace pro stavební povolení DPS: dokumentace pro provádění stavby
silnoproudá elektrotechnika silnoproudá elektrotechnika vč. ochrany před bleskem
TECHNICKÁ ZPRÁVA
výpis použitých norem normových hodnot a předpisů výpis použitých norem včetně data vydání
výchozí podklady a stavební program požadavky na profesi – zadání
provozní podmínky a provozní režim
popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému
popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty
popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu
bilance energií bilance potřeby energií, druhů připojení a sítí
zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením
ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím zásady ochrany životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím
požární opatření požární opatření
technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován
požadavky na postup realizačních prací
podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání
VÝKRESOVÁ ČÁST
situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese
rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností
umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie umístění jednotlivých strojů a zařízení
umístění zařizovacích předmětů, základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě
půdorysy základních trubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích
případné řezy koordinačních uzlů potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech
instalační výkresy a schémata
připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídícího systému
základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata přehledové schéma napájení
schéma uzemňovací a jímací soustavy a další
uspořádání, vazby a komunikace systémů
požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů techniky prostředí staveb
SEZNAM STROJŮ A ZAŘÍZENÍ A TECHNICKÉ SPECIFIKACE
seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod. seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.
popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků
seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace
D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení
DSP: dokumentace pro stavební povolení DPS: dokumentace pro provádění stavby
TECHNICKÁ ZPRÁVA
popis výrobního programu u nevýrobních staveb popis účelu popis výrobního programu u nevýrobních staveb popis účelu
seznam použitých podkladů seznam použitých podkladů
popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků
základní skladba technologického zařízení účel, popis a základní parametry základní skladba technologického zařízení, účel, popis a základní parametry
popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě
požadavky na dopravu vnitřní i vnější požadavky na dopravu vnitřní i vnější
vliv technologického zařízení na stavební řešení vliv technologického zařízení na stavební řešení
údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení
seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání
výpis použitých norem včetně data vydání
VÝKRESOVÁ ČÁST
obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie
základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě
základní přehledová schémata rozvodů a zařízení přehledová schémata rozvodů a zařízení
půdorysy základních kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení půdorysy kabelových rozvodů a jejich případné řezy
případné řezy koordinačních uzlů
umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů
požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení
dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy zpravidla v měřítku
1 : 100
dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy a řezy ve vhodném měřítku
SEZNAM STROJŮ A ZAŘÍZENÍ A TECHNICKÉ SPECIFIKACE
seznam rozhodujících strojů a zařízení, zdrojů energie apod. seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.
popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků
seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace

 

Občanský zákoník a elektrotechnici

(z příspěvku Ing. Grossmanna)

Jedná se o zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník ze dne 3. února 2012.

Nahradí předpis z roku 1964, který byl od r. 1989 více než čtyřicetkrát novelizován. Zákon se na rozdíl od řady jiných předpisů dotýká života nás všech.

Cílem nové právní úpravy občanského zákoníku ( dále jen OZ) je rovněž sjednocení doposud velice roztříštěné právní úpravy soukromého práva v ČR, tedy obchodního práva a občanského práva, čímž dochází i k odstranění tzv. dvoukolejnosti soukromoprávní úpravy.

Ruší se zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

a dalších 236 částí souvisejících předpisů.

Pokud jde o faktickou podobu nového právního předpisu, jedná se snad o zákon s největším počtem ustanovení, který je rozdělen do 5 částí a to na Obecnou část (§1- § 654), Rodinné právo (§ 655 – § 975), Absolutní majetková práva (§ 976 -§ 1720), Relativní majetková práva (§ 1721 – § 3014) a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 3015 – § 3079).

Většinou jste se již na z médií seznámili s 30 nejzásadnějšími změnami, které OZ přináší a které přinášejí do našeho občanského života hodně změn.

V příspěvku bych se však chtěl zaměřit na ta důležitá ustanovení, která se týkají elektrotechniků, provádějících činnost ať v podobě fyzické nebo právnické osoby. Jde v podstatě o všechny pasáže OZ, snad kromě rodinného práva, ve kterých je zmínka o záležitostech, vázajících se k naší činnosti. Jedná se hlavně o ustanovení:

§ 23    – § 117     Fyzické osoby

§ 419                 Spotřebitel

§ 420   – § 435    Podnikatel

§ 1721 – § 2054  Všobecná ustanovení o závazcích

§ 1810 – §1867   Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem

§ 2055 – § 2893  Závazky z právních jednání

§ 2079 – § 2183  Koupě

§ 2193 – § 2200  Výpujčka

§ 2201 – § 2331  Nájem

§ 2401                Pracovní poměr

§ 2586 – § 2635  Dílo

§ 2586 – § 2619  Obecná ustanovení

§ 2623 – § 2630  Stavba jako předmět díla

§ 2631 – § 2635  Dílo s nehmotným výsledkem

§ 2909 – § 2950  Povinnost nahradit škodu

Nejdříve uvedu ve stručnosti některé zásady, které z OZ vyplývají pro podnikatele a jejich pracovní činnost :

 

  • Hlavním charakteristickým rysem OZ je důraz na smluvní volnost i ochranu slabší strany.
  • OZ přináší nové pojetí závodu (podniku), a to nejen terminologické, ale i věcné. Dříve byl  pojem podnik leckdy chápán jako jiné vyjádření pro podnikatele, tedy subjektu, jehož obsah je dán zákonem, aniž by se při tom příliš zohledňovala vůle podnikatele. Podle nového OZ je závod sice stále chápán jako věc (§ 502), ale pro jeho vznik a vymezení jeho obsahu je oproti dřívějšku i více zohledňována vůle jeho vlastníka – podnikatele. Je to právě podnikatel, kdo určí, kdy závod vznikne, co bude jeho obsahem, jakož i to, zda bude podnikatel provozovat více závodů nebo zda zřídí pobočky apod.
  • Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy. Pro korporace – typicky spolky (§ 210 – 302)je typické, že je tvoří členové nebo společníci (jde především o občanská sdružení). Pro fundace – nadace či nadační fondy (§ 303 – 401) je typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. V ústavech (§ 402 – 418) je osobní i majetková složka propojena, ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. V současné době jde především o obecně prospěšné společnosti.
  • OZ upravuje např. definici podnikatele, instituty obchodní firmy, závodu, obchodního tajemství nebo jmění. Ze stávajícího obchodního zákoníku se přebírá též úprava prokury (§ 450 – smluvní zastoupení podnikatele).
  • Odstraňuje se jedna z bariér pro zahájení podnikání, poněvadž již nebude podnikatel muset vkládat minimální základní kapitál 200 000 korun pro založení společnosti s ručením omezeným, ale bude mu stačit symbolický vklad 1 koruna. Hlavně je to přínosné pro podnikatele, který vkládá do podnikání pouze svůj intelektuální kapitál a svoji práci, a chce si založit například firmu zaměřenou na vývoj software nebo internetový byznys.  Nově si tak bude moci založit i více takových společností. Podnikatel podnikající prostřednictvím s.r.o. bude moci založit dceřinou s.r.o. na nový projekt, na který existující s.r.o. může poskytnout finanční prostředky formou jejich vkladu do kapitálu a zároveň tím dojde k oddělení dalších rizik spojených s novým projektem od prosperujícího existujícího byznysu. Podnikatelská rizika spojená s novým projektem se tím omezí do výše vloženého kapitálu.
  • Podnikatel, který podniká prostřednictvím s.r.o. a zároveň má živnostenský list bude moci převádět aktiva (např. převádět majetky v mezích daňových předpisů podle potřeby) mezi společností a svým obchodním majetkem, aniž by musel aktiva složitě oceňovata vynakládat tak další finanční prostředky.
  • Je zaveden institut rodinného závodu, který vytvoří podnikatel využívající práce dalších rodinných příslušníků. Institut rodinného závodu poskytuje členům rodiny, kteří trvale pracují pro rodinu určitý stupeň ochrany, aniž by tento vztah musel být smluvně právně upraven (členové rodiny mají například právo na podíl na zisku v míře odpovídající množství a druhu jejich práce).
  • Nová legislativa dává pryč dosavadní duplicitu úpravy závazkových vztahů podle dosavadního občanského a obchodního zákoníku. Tyto úpravy dříve fungovaly vedle sebe, což umožňovalo např. dvě rozdílné úpravy smlouvy o dílo či kupní smlouvy. Teď se zavádí jednotná úprava smluv, což je z hlediska praxe velmi potřebné.
  • Jednou z velice zajímavých novinek je i to, že už budou nadále platit i ty smlouvy, ve kterých se objeví drobné chybičky. Nyní budou mít strany trochu větší volnost při uzavírání smluv a též více možností, jak si svoje vzájemné vztahy upravit. Oproti dřívější úpravě se preferuje nové právo tzv. relativní neplatnosti před neplatností absolutní. Dříve se mohla smlouva stát neplatnou i z důvodu minimálních formálních chyb např. v textu, nebo opomenutím připojení příloh ke smlouvě. Díky nové úpravě způsobí taková chyba pouze neplatnost relativní, proti které se bude nutné odvolat, jinak zůstane smlouva i nadále v platnosti. Nový občanský zákoník umožní takovou situaci dodatečně vyřešit a ani se nemusí jednat o dodatek ke smlouvě. Bohatě totiž postačí, když bude úkon mezi stranami vyjasněn. Absolutní neplatnost se tedy již bude vztahovat pouze na případy, kdy se právní jednání jasně příčí proti dobrým mravům, narušuje veřejný pořádek nebo rovnou odporuje zákonu.
  • Nový OZ také zavádí pravidla smlouvy, kdy je její obsah do určité míry určen jednou ze stran, aniž by druhá, slabší strana, měla reálnou šanci obsahu smlouvy nějak ovlivnit. Jedná se třeba o smlouvy s pojišťovnou či bankou. Nově budou neplatné třeba doložky, které se dají přečíst jen za zvýšených obtíží, nebo které jsou pro některé lidi nesrozumitelné, pokud působí slabší straně újmu nebo pokud druhá strana nedokáže, že byl slabší straně význam zmíněné doložky dostatečně vysvětlen. Neplatná bude také doložka, která se pro druhou stranu jeví jako obzvláště nevýhodná, aniž by pro to existovalo nějaké rozumné odůvodnění.
  • Malé podniky získají také výhodu v porovnání se silnými partnery na trhu, poněvadž podnikatel může v určitých případech využít tvrzení, že je v postavení slabší strany a pokud to prokáže, může se dovolat pravidel, která slabší stranu chrání. To se týká zejména případů, kdy základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.
  • Při uzavírání smlouvy o dílo např. při zhotovení nějaké věci, opravy či úpravy věci budeme muset věnovat větší pozornost např. na záruční době. Může se tedy jednat o stavbu nového domu nebo zařízení či opravu elektrického zařízení. Spotřebitelé si nyní budou vyloženě muset sjednat záruční dobu, protože ta už nebude součástí smlouvy o dílo. V novém OZ zůstane pouze právo na oznámení skrytých vad vzniklých v době předání stavby nebo výrobku. Dle dřívějšího občanského zákoníku platilo, že ve vztazích spotřebitel versus podnikatel byly stanoveny určité základní lhůty, které se v některých případech ještě modifikovaly speciálními předpisy.
  • Nebezpečná situace může nastat také pro lidi, kteří si nakupují věci v bazarech, kde se velice často můžeme setkat s prodejem ukradených předmětů. Nová úprava bude mnohem výhodnější pro okradeného člověka, který se domáhá vrácení svého předmětu. Pokud si někdo i nevědomky zakoupí kradenou věc a skutečný vlastník dokáže její odcizení nebo ztrátu do tří let od okamžiku, kdy k zcizení nebo ztrátě došlo, kupec onu věc musí navrátit původnímu majiteli.
  • Kupní smlouva je nově v OZ charakterizována závazkem prodávajícího převést vlastnické právo k prodávané věci na kupujícího oproti zaplacení kupní ceny, nejedná se již o pouhé V případě podstatného porušení smlouvy se rozšiřují práva kupujícího, který si bude moci vybrat z práv na výměnu věci, na opravu věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo bude moci od smlouvy odstoupit.
  • Opouští se institut zákonné záruky za jakost a oddělují se práva, která kupujícímu vznikají z vad plnění ze zákona a práva, která vznikají kupujícímu ze záruky za jakost.
  • Nový OZ přebírá úpravu koupě na zkoušku a cenové doložky a nově se rozšiřuje výčet o další vedlejší ujednání při kupní smlouvě, a to o výhradu zpětného prodeje a výhradu lepšího kupce, čímž vzniká kupujícímu/prodávajícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu/kupujícímu za úplatu zpět. To zda je kupec lepší, rozhoduje zásadně prodávající. Z pozice kupujícího je důležité ve smlouvě uvědomit si možnost tohoto ujednání.
  • V rámci práv kupujícího z vadného plnění nebude mít oproti dřívějšímu způsobu právo automaticky požadovat výměnu zboží, pokud by to bylo k povaze vady zboží nepřiměřené (bude se například jednat o bagatelní vadu). Pokud bude vadné plnění pouze nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. 
  • Pokud nebude lhůta ujednána ve smlouvě, bude možnost žádat vrácení u movitých věcí po dobu tří let a u nemovitých věcí po dobu let deseti. Nově není u těchto ujednání vyžadována písemná forma.
  • Pravděpodobně významnou změnou je skutečnost, že podle OZ již nemusí být smluvní pokuta sjednána pí­semně, jak bylo dříve vyžadováno zákonem. Ustanovení OZ výslov­ně stanoví, že smluvní pokuta může být sjednána i jako nepeněžité plnění.
  • Právní úprava smluvní poku­ty v novém OZ se přiklonila k variantě, podle níž právo na smluvní pokutu nezávisí na tom, zda se jedná o zaviněné, či ne­zaviněné porušení povinnosti. Smluv­ní strany se však mohou dohodnout i na tom, že právo na smluvní pokutu vzniká jen v případě zaviněného porušení povinnosti.
  • Ve všech soukromoprávních vztazích bude soud moci rovněž snížit výši nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty. Kromě toho bude výslovně připuštěna možnost sjednání smluvní pokuty ve for­mě nepeněžitého plnění.
  • Je za­chovávána i platnost ujednání, která váží vznik práva na zaplacení určité částky na jinou skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti druhé smluvní strany.
  • Živnostníci rovněž získali lepší ochranu před povinností hradit škodu. Pokud totiž podnikatel prokáže, že vynaložil veškerou rozumně požadovanou péči, která zjevně vede ke snížení rizika vzniku škody aby k ní nedošlo, škodu nebude muset nahradit.

V dalším textu uvedu v částečně upraveném (zjednodušeném)znění ta ustanovení, o která jsme se opírali v naší činnosti i podle předchozího Občanského zákoníku (pokud nestačilo zdůvodnění podle předpisů souvisejících se Zákoníkem práce nebo dalších „odborných“ předpisů), týkající se osob a jejich pracovní činnosti, koupě a prodeje výrobků vč. montáže zařízení u zákazníků, pronájmu spotřebičů a prostor, údržby zařízení a revizí v objektech, odpovědnosti za škodu při činnosti, apod.

 Osoby a práce

  • Člověk- fyzická osoba má právní osobnost po celý svůj život a náleží mu vrozená práva seznatelná  samotným rozumem a citem (§ 23).
  • Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého (dříve od 16) roku věku (§ 30), nebo také sňatkem.
  • Udělí-li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, souhlask samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu (§ 33).
  • Nově je možné nabytí svéprávnosti také emancipací, je-li nezletilý schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. (§ 37). Vychází se z pojetí, že se osobnost nezletilých rozvíjí postupně a že se v návaznosti na to rozvíjí i jejich svéprávnost Např. prokáže-li sedmnáctiletý, že je již rok zaměstnán, může mu podle nového OZ přiznána svéprávnost a jeho vůle v jeho soukromých věcech nebude podmiňována souhlasem rodičů.
  • Ve svéprávnosti lze člověka omezit (nikoli úplně zbavit!), avšak jen při vážné duševní poruše, jen na určitý čas (max. 3 roky) a jen rozhodnutím soudu (§ 55-§59).
  • Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem (§ 34).
  • Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná  (§ 419).
  • Pracovní poměr, jakož i práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru upravuje jiný zákon (pozn.: Zákoník práce). Totéž platí v rozsahu stanoveném jiným zákonem o smlouvách o výkonu závislé práce zakládajících mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. Na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení tohoto zákona o ochraně spotřebitele (§ 2401).

 Smlouvy

  • Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy(§ 1724)
  • Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis(§ 1726).
  • Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy (jinak ji určí soud). Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná (§ 1792)
  • O smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí, že základní podmínky smlouvy byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (§ 1798).
  • Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát (§ 1799). Doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je nesrozumitelná, je platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen (§ 1800).
  • Má se zato, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha (§ 1807).
  • Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. (§ 1808)

Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem

 

  • Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva (§ 1811). 
  • Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku ( § 1811) :

⁻      svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo         jiný kontaktní údaj,

⁻      označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,

⁻      cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní  a  poplatků,

⁻      způsob platby a způsob dodání nebo plnění,

⁻      náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,

⁻      údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další

⁻      podmínky pro uplatňování těchto práv,

⁻      údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na            dobu   neurčitou,

⁻      údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, 

⁻      údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou  podnikateli          

       známy   nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.

  • (Toto ustanovení se nepoužije na smlouvu uzavíranou za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření, a o dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči.)
  • Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější (§ 1812). 
  • Zvláště se zakazují ujednání (§ 1814), která

⁻      vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy,

⁻      spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním

       podmínky závislé na jeho vůli,

⁻      umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že

       spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí,

⁻      zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli

        nikoli,

⁻      zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního

       zřetele bez přiměřené výpovědní doby,

⁻      zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost

        seznámit se před uzavřením smlouvy,

⁻      dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran,

⁻      odkládají určení ceny až na dobu plnění,

⁻      umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení

       ceny právo od smlouvy odstoupit,

⁻      zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v

       uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo

⁻      výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy

        stanovenými na ochranu spotřebitele,

⁻      přenášejí na spotřebitele povinnost prokázat splnění povinnosti podnikatele, kterou mu

        ukládají ustanovení o smlouvě o finanční službě, nebo

⁻      zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním

        přednostně uhrazen 

  • Podnikatel nesmí po spotřebiteli požadovat další platbu, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, pokud spotřebitel nedal k této další platbě výslovný souhlas (§ 1817 ).
  • Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje (§ 1818).
  • Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je podnikatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění všeobecných obchodních podmínek (§ 1827).
  • Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, pak ode dne převzetí zboží (poslední dodávky zboží). Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení( § 1829).
  • Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli (§1963).
  • Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní (§ 1963).
  • Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048).
  • Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený (§ 2049).
  • Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051).
  • Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále) (§ 2052).

Koupě

  • Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně (§ 2079).
  • Na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele. Při uzavření smlouvy s odkládací podmínkou přechází nebezpečí škody na věci na kupujícího nejdříve dnem splnění podmínky (§ 2082).
  • Prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví (§ 2084).
  • Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu na movitou věc bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává (§ 2085).
  • Prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou (§ 2087).
  • Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady a má odpovídající jakost. V tomto ustanovení jsou vyjmenovány hlavně požadavky na předpokládané vlastnosti, účelovou vhodnost, odpovídající jakost, odpovídající parametry a  na splnění požadavků právních předpisů. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí (§ 2161).
  • Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí (§ 2165).
  • Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklaměv souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost (§ 2165).
  • Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahua po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vadného plnění. Prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnostiz vadného plnění výrobce.V potvrzení uvede i své jméno, sídlo a identifikující údaj, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.

Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení.

Nebrání-li tomu povaha věci, lze uvedené potvrzení nahradit dokladem o zakoupení věci        obsahujícím uvedené údaje (§ 2166).

  • Ustanovení § 2165 se nepoužije

⁻      u věci prodávané za nižší cenu za vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

⁻      na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

⁻      u použité věci za vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla  při  

       převzetí kupujícím, nebo

⁻      vyplývá-li to z povahy věci (§ 2167).

  • Nemá-li věc požadované vlastnosti (stanovené v § 2161), může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady (§ 2169).
  • Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu (§ 2169).

Poznámka :

V OZ  jsou v této části uvedeny i taková ustanovení, která jsou méně obvyklá,  ale zajímavá: 

⁻      Tomu, kdo koupí budoucí užitky věci úhrnkem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří 

        všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno(§ 2083).

  ⁻      Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou     se                  věc     užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa (§ 2189).

⁻      Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu     umožnit její bezplatné dočasné užívání (§ 2193).

Nájem

Tato ustanovení jsou použitelná nejen pro nájem nemovitých ale i movitých věcí jako jsou el. zařízení a spotřebiče:

 

  • Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívánía nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201).
  • Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou (§ 2204).
  • Nájemní smlouva pronajímatele zavazuje (§ 2205)

⁻      přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,

⁻      udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla    pronajata,

⁻      zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

  • Po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce (§ 2207).
  • Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (§ 2208).

Při údržbě, opravě  nebo rekonstrukci el. instalace je třeba respektovat tato ustanovení :

 

  • Během nájmu pronajímatel nemá právo o své vůli pronajatou věc měnit (§ 2209).
  • Ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci (§ 2210).
  • Nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věcik jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. (§ 2220).
  • Provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby ( § 2220).

Při pravidelných revizích se dají použít tato ustanovení :

 

  • Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, pak pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby( § 2247).
  • Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel(§ 2251).

Pro pravidelnou údržbu a opravu pronajatých věcí také platí :

 

  • Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu (§ 2257).
  • Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil (§ 2265).

Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání :

 

  • Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu (§ 2302).
  • Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z jiného ujednání stran, anebo z toho, co bylo možné důvodně očekávat při uzavření smlouvy, pokud by tato změna působila zhoršení poměrů v nemovité věci nebo by nad přiměřenou míru poškozovala pronajímatele nebo ostatní uživatele nemovité věci (§ 2304).

Dílo

  • Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 2587).
  • Trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit (§ 2595).
  • Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas (§ 2605).
  • Má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení. Výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat (§ 2607).
  • Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru (§ 2630).
  • Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil (§ 2630).

Škody

  • Škodu způsobenou vadou movité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití nahradí ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal, a společně a nerozdílně s ním i ten, kdo výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem.
  • Společně a nerozdílně s uvedenými osobami hradí škodu i ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh v rámci svého podnikání  ( § 2939).
  • Výrobek je ve smyslu § 2939 vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh. Výrobek však nelze považovat za vadný jen proto, že byl později uveden na trh výrobek dokonalejší (§ 2941).
  • Povinnosti k náhradě škody se tato osoba rovněž zprostí, prokáže-li, že

⁻      výrobek na trh neuvedla,

⁻      lze důvodně předpokládat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že vada neexistovala

v době, kdy byl výrobek na trh uveden, nebo že nastala později,

⁻      výrobek nevyrobila pro prodej nebo jiný způsob použití pro podnikatelské účely, ani že     výrobek      nevyrobila nebo nešířila v rámci své podnikatelské činnosti,

⁻      vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro    výrobce závazná, nebo

⁻      stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu(§ 2942).

  • Konal-li poškozený bezplatně práce pro jiného v jeho domácnosti nebo závodu, nahradí škůdce této jiné osobě peněžitým důchodem, oč přišla (§ 2965).
  • Náhrada při poškození věci – při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit (§ 2969).
  • Škoda způsobená informací nebo radou –  

Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě (§ 2950). 

 Poznámka :

Toto ustanovení by se dalo např. uplatnit v těch případech, kdy byste nevhodnou informací mohli odběratele – zákazníka poškodit jako v případě:

–      Konzultační činnosti ( jakákoliv poradenská činnost za úplatu, školící činnost)

–      Projekční činnosti (špatný návrh el. instalace v rozporu s platnými předpisy)

–      Revizní činnosti (nesprávný návrh termínu pravidelné revize, svévolné určování

    vnějších vlivů, vyhodnocení bezpečnosti nebo nebezpečnosti zařízení, špatné posouzení

    míry rizika u zastaralého el. zařízení, přehlédnutí některých závad na zařízení,

    neúplnosti provedených měření a posouzení zařízení, návrhy opatření k odstranění

    nedostatků)

Co mě překvapilo, že se údajně nedá proti této škodě způsobené odbornou radou u kterékoliv pojišťovny  pojistit.

Přechodná ustanovení

 

  • Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předchozími právními předpisy (§ 3028).

Další informace

Těch změn, které se od nového roku týkají podnikatelů je však více. Schválená zákonná opatření  se dotkla zdravotního pojištění, minimální mzdy a zákona o sociálním pojištění. Ale to jste asi jako živnostníci již zjistili a není třeba se tomu blíže věnovat.

Byla např. i upravena částka u dohod z provedení práce. Pokud zaměstnanec pracuje na tuto dohodu a nemá podepsané prohlášení k dani, zvýší se limit pro aplikaci 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti z 5000 na 10 000 Kč za měsíc (příjmy z dohod o provedení práce nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění).

Změnou obchodního zákona zákonem č. 179/2013 Sb., nařízení vlády č. 180/2013 Sb.

a nařízení vlády č. 351/2013, se m.j. určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených

s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku

a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Obchodní zákoník byl zrušen, ale mezi podnikateli v souvislosti s uvedenými předpisy a občanským zákoníkem,  nadále platí tyto zásady :

  • Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenéo 8 procentních bodů.
  • Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

———————————————————————————————————————————–

Příspěvek na 46 konferenci – jaro 2013

Nové elektroobory

Podle nařízení vlády č. 367/2012 Sb., se změnilo nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání. Poněvadž mnozí revizní technici jsou členy zkušebních komisí podle vyhlášky č. 50/78 Sb. a musí posuzovat údaje

o dosaženém vzdělání  zkoušených elektrotechniků, je třeba mít přehled o současně platných elektroborech. Zmíněná vyhláška 50/78 Sb. v příloze uznávané elektroobory neaktualizuje, takže by mohlo dojít k omylu a neuznání některého z neuvedených oborů.

Dále jsou uvedeny platné elektroobory podle zmíněné změny a dále pak elektroobory, kterých se změna nedotkla.

Poznámka :  Přehled kategorií dosaženého vzdělání –

  H       Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

  L       Obory  vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou ; 

–        v případě,že pořadové číslo začíná číslicemi 0 až 4, jedná se o obory vzdělání

         poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých  je  součástí 

         vzdělávání i odborný výcvik

–        v případě, že pořadové číslo začíná  číslicí  5,  jedná  se  o  obory  vzdělání

          nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou

 K, M   Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou

Nové obory vzdělání elektro
  Skupina Kód

Obor vzdělání ,

pro který byl vydán rámcový vzdělávací program

Kód nahrazeného

oboru vzdělání

Nahrazovaný obor vzdělání
Obory vzdělání poskytující střední vzdělání (platnost oboru ukončena k 1.9.2012)
  39 Speciální a interdisciplinární obory
39-41-M/01 Strojírenská a elektrotechnická zařízení
Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitou- kat. dosaženého vzdělání K,M
  26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
26 – 41-M/01 Elektrotechnika 26-41-M/002 Elektrotechnika
26-42-M/001 Zařízení silnoproudé elektrotechniky
26-43-M/004 Slaboproudá elektrotechnika
26-44-M/001 Automatizační technika
26-46-M/003 Zabezpečovací a sdělovací technikav dopravě
26-47-M/002 Elektronické a počítačové systémy
39-41-M/001 Strojírenská a elektrotechnická zařízení
39-41-M/002 Strojírenství a elektrotechnika
39-41-M/003 Mechatronika
39-41-M/004 Elektrotechnika a strojírenství
26-45-M/01 Telekomunikace 26-45-M/004 Digitální telekomunikační technika
26-45-L/005 Telekomunikační mechanik
Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitou- kat. dosaženého vzdělání L
 26         Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik 23-45-L/005 Mechanik číslicově řízených strojů
26-42-L/001 Mechanik silnoproudých zařízení
26-43-L/001 Mechanik elektronik
26-43-L/006 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů
26-46-M/003 Zabezpečovací a sdělovací  technika v dopravě
 39 Speciální a interdisciplinární obory
39-41- L/01 Autotronik 39-41-L/001 Autotronik
39-41-L/02 Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení 39-41-L/002 Mechanik instalatérských aelektrotechnických zařízení budov

Nepatří mezi elektrovzdělání (!):

Skupina 63 Ekonomika a administrativa

Obor vzdělání kód 63-42-M/001 Výpočetní technika a technika administrativy

64-42-M/011 Management v elektrotechnice

64-42-M/012 Management aplikace osobních počítačů

64-42-M/013 Management elektrotechniky

64-42-M/014 Management výpočetní techniky

64-42-M/015 Management  organizační a výpočetní techniky

 

 Dosavadní obory vzdělání elektro

Obory vzdělání nástavbového  studia poskytujícího střední vzdělání s maturitou

   Skupina Kód Obor vzdělání,pro který byl vydán rámcový vzdělávací program Kódnahraz. oboru Nahrazovaný obor vzdělání Kódoboru poskytující vzdělání s výučním listem Název oboru
26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika
26-41-L/51 Mechanikelektrotechnik 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik 26-51-H/01 Elektrikář
26-51-H/02 Elektrikář- silnoproud
26-52-H/01 Elektro -mechanik pro zař.a přístroje
26-59-H/01 Spojový mechanik
26-41-L/501 Elektrotechnika
39-41-L/502 Strojírenská a elektrotechnická zařízení
26-41-L/52 Provozní elektrotechnika 26-41-L/501 Elektrotechnika 26-51-H/01 Elektrikář
26-51-H/02 Elektrikář- silnoproud
26-52-H/01 Elektro -mechanik pro zař.a přístroje
26-57-H/01 Autoelektrikář
26-59-H/01 Spojový mechanik
26-41-L/506 Provozní elektrotechnika
26-45-L/51 Telekomunikace 26-45-M/01 Telekomunikace 26-59-H/01 Spojový mechanik
26-45-L/503 Zařízení sdělovací techniky
39 Speciální a interdisciplinární obory
39-41-L/51 Autotronik 39-41-L/01 Autotronik 26-57-H/01 Autoelektrikář
23-68-H/01 Mechanik a opravář motorových vozidel
26-46-L/505 Autoelektronika

Změna se nedotkla dále uvedených elektrooborů uvedených  v nařízení vlády č. 211/2010 Sb.

o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve skupině 26  Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika

 

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

Kód

Obor vzdělání pro který byl vydán rámcový vzdělávací program

Kód nsahrazovaného oboru vzdělání

Nahrazovaný obor vzdělání

26-51-H/01 Elektrikář 26-51-H/001 Elektrikář
26-51-H/002 Elektrikář-slaboproud
26-51-H/02 Elektrikář-silnoproud 26-51-H/003 Elektrikář-silnoproud
26-51-E/01 Elektrotechnické a strojně montážní práce 26-51-H/504 Elektrotechnická výroba
26-51-E/001 Elektrotechnické a strojně montážní práce
26-51-E/502 Elektrotechnická výroba
26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje 26-52-H/002 Elektromechanik – stroje a  zařízení
26-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení
26-53-H/001 Mechanik elektronických zařízení
26-56-H/001 Elektromechanik-sdělovací a zabezpečovací technika
26-57-H/01 Autoelektrikář 26-57-H/001 Autoelektrikář
26-59-H/01 Spojový mechanik 26-58-H/001 Spojový mechanik- spojovací zařízení
26-59-H/001 Spojový mechanik
26-59-H/002 Spojový mechanik- sdělovací sítě

Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání – dobíhající soustava

 

Kód podle dřívějších předpisů

Obor vzdělání

Kód studijních oborů
26-31-N/002 Výpočetní technika 26-17-7
26-31-N/004 Automatizace a informatika 26-29-7
26-31-N/005 Výpočetní technika a základy programování 26-55-7
26-31-N/006 Počítačová podpora v řízení podniku 26-58-7
26-31-N/007 Aplikace výpočetní techniky 26-62-7
26-31-N/011 Výpočetní systémy 26-81-7
26-31-N/012 Systémy informační 26-88-7/01
26-31-N/013 Užití počítačů 26-94-7
26-31-N/014 Počítačová grafika v elektrotechnice 26-95-7
26-31-N/015 Počítačové systémy 26-97-7/01
26-31-N/016 Počítačové systémy elektronické 26-97-7/51
26-42-N/001 Silnoproudá elektrotechnika 26-32-7
26-43-N/002 Slaboproudá elektrotechnika 26-65-7
26-43-N/003 Lékařská elektronika 26-74-7
26-44-N/001 Automatizační technika 26-66-7
26-44-N/003 Automatizované systémy 26-88-7/11

Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání

 

Kód

Obor vzdělání
       26-41-N/.. Elektrotechnika
       26-45-N/.. Telekomunikace
       26-47-N/.. Informační technologie

 

Příspěvek na konferenci 10 let starý, ale uvedené myšlenky jsou stále platné ……..

Zajištění provozu vyhrazených technických zařízení pouze za podmínek přijatelného rizika

Ing. František Grossmann, zástupce OIP Ostrava  (zveřejněno 27.5. 2004)

Ustanovení Zákoníku práce legislativně rozpracovává obecné povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatelé jsou podle příslušného  ustanovení mimo jiné povinni „vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně.“

Tato povinnost znamená v širších souvislostech nový aktivní přístup k ochraně zaměstnanců při práci.

Nebezpečí je podstatná, ale skrytá vlastnost nebo schopnost něčeho, co může zapříčinit vznik škody. Aktivní vlastnost objektu způsobit poškození nebo újmu na zdraví, majetku nebo životním prostředí se nazývá ohrožením. Pojem riziko se definuje jako kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potenciálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance.

Z hlediska pracovního práva patří mezi rizika všechny zdroje úrazů, průmyslové škodliviny, nadměrné teplo nebo chlad, záření, elektrická energie atd. Každé technické zařízení představuje více či méně rozsáhlý soubor rizikových faktorů, které mohou být příčinou zranění nebo poškození zdraví osob vyskytujících se v blízkosti tohoto zařízení.

Rizikovost technických zařízení je kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví v určité rizikové situaci. Dohodnutá úroveň rizikovosti, kterou lze u zařízení tolerovat, je označována jako mezní rizikovost. Minimální úroveň mezní rizikovosti u zařízení je většinou definována prostřednictvím bezpečnostně–technických požadavků platných norem.

Ty usnadňují definovat nejvhodnější opatření umožňující dosáhnout nejvyšší možné úrovně bezpečnosti zařízení v závislosti na momentálním stavu vědy a techniky s přihlédnutím k optimálním nákladům potřebných opatření.

Je-li rizikovost technického zařízení menší než mezní rizikovost, je možné provoz zařízení označit jako bezpečný.

 Pokud však rizikovost tech. zařízení je nad úrovní mezní rizikovosti, je provoz zařízení nutné označit jako nebezpečný, nelze rizikovost dále tolerovat a musí být učiněna opatření kterými bude zajištěno snížení rizikovosti zařízení alespoň na úroveň mezní rizikovosti.

 Přijatelné (akceptovatelné) riziko – je míra nebezpečnosti systému, pravděpodobnost vzniku úrazu, které se ze stávajících technických organizačních, ekonomických a sociálních podmínek ještě považuje za únosné. Pod pojmem akceptovatelné riziko lze chápat takové riziko, které jsou zainteresované osoby při zohlednění všech pracovních a humánních podmínek ochotny snášet. Po realizaci příslušných opatření v rámci hodnocení rizik a jejich snižování jde o tzv. zbytkové riziko.

Vychází se přitom z principu, že pro dosažení dobré úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví  při práci nestačí dodržovat bezpečností předpisy, ale je nutné posoudit, zda pracovní činností nejsou ohroženy bezpečnost a zdraví zaměstnanců i nad rámec přijatelného rizika, reprezentovaného požadavky platných bezpečnostních předpisů. Je proto nutné, aby zaměstnavatel aktivně, podle specifických podmínek daného pracoviště, hledal a eliminoval to, co může způsobit možné ohrožení života a zdraví zaměstnanců.  Jinými slovy vyhledával rizika v celé jejich šíři, zjišťoval jejich příčiny  zdroje a přijímal opatření k jejich odstranění.

Zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

Pro metodu posuzování rizik nejsou pevně stanovena pravidla. Nejčastěji se používá proces posuzování rizik vycházející z ČSN EN 1050 Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro stanovení rizikovosti. Každý zaměstnavatel si však může zvolit vlastní postup a posloupnost jeho kroků tak, aby odhalil možná rizika vyplývající z provozu strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí, případně z používaných látek a vlivů působících na pracovní prostředí. Nalezená rizika by pak měl odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v organizaci práce, provozně-bezpečnostními opatřeními (místními provozními a bezpečnostními předpisy, zintenzivněním prohlídek zařízení apod.). Tam, kde toto není možno uvedenými prostředky dosáhnout, měl by pak poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Prevencí rizik jsou veškerá ustanovení nebo opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik. Proces, jehož cílem je optimalizace rizika, se nazývá hodnocení a řízení rizik. Zaměstnavateli je umožněno, aby zajišťoval prevenci rizik nejen vlastním odborným zaměstnancem, ale i smluvně prostřednictvím odborně způsobilé osoby.

Posuzování rizik staví do nové pozice nejen zaměstnavatele, ale v dozorové činnosti i inspektora. Dosud bylo klasickou úlohou inspektora dozírat nad tím, zda zaměstnavatelé dodržují ustanovení právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jestliže dosud stačilo, aby inspektor porovnal skutečný stav při dozoru s požadavky bezpečnostních předpisů a tento zdokumentoval, dnes se vyžaduje jeho aktivní, analytický přístup. Ten spočívá v posouzení, zda zaměstnavatel odpovědně prověřil to, co může zvýšit úroveň rizika nad přijatelnou mez, jinými slovy zda rizika správně vyhodnotil, přijal odpovídající opatření a zda poskytnul zaměstnancům o těchto rizicích a opatřeních k jejich eliminaci přiměřené informace. Přitom se inspektor již nemůže opírat jen o předpisy.

Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů v oblasti přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je součástí každého dozorového úkolu v rozsahu programu klasické dozorové činnosti. Novým je pouze přístup k posouzení šíře rizik, tj. nad rámec reprezentovaný požadavky bezpečnostních předpisů, neboť úroveň přijatelného rizika je a vždy bude individuální podle konkrétních podmínek.

 Porovnání zjištěného aktuálního stavu na pracovišti s požadavky platných předpisů a zjištění odchylek od platných předpisů.

Potud v krátkosti k teorii o hodnocení rizik.

A nyní ke konkrétnímu problému – posuzování starých el. instalací

V předmluvě ČSN 33 2000-1 (El. instalace budov. Část 1: Rozsah platnosti, účel a základní hlediska) je uvedeno, že:

„EL. zařízení projektované a provedené podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována a provozována, lze ponechat v provozu beze změny (odpovídající i nadále předpisům podle kterých byla tato zařízení zřizována a provozována), jestliže nemají závady, jež by ohrožovaly zdraví, ani nejsou nebezpečná životu a neohrožují bezpečnost věcí, jinak je nutno zařízení podle nových předpisů a norem“.

Ohrožení bezpečnosti v el. instalacích mohou v podstatě způsobit dvě hlavní příčiny:

–      proud způsobující úraz

–     nadměrné zvýšení teploty, která může způsobit vznícení, požár, nebo která může mít jiné škodlivé účinky.

 Všechna výše uvedená opatření lze aplikovat při posouzení rizik u starých el. instalací zařízení, které byly a jsou provedeny podle pravidel, která byla v roce 1965 dána normou ČSN 34 1010 pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím. Více než 30 let se musela uplatňovat opatření podle této normy, poněvadž  tato norma byla jako všechny ostatní normy závazná.

 Přitom opatření v této normě ČSN 34 1010 odpovídala poznatkům působení proudu na lidský organismus a technické úrovni el. jistících a ochranných přístrojů v době před 30 léty.

Podle dřívějšího pojetí ochrany před dotykovým napětím, byla všechna ochranná opatření u zařízení v podstatě rovnocenná. Pouze v prostoru mokrém – z hlediska úrazu zvláště nebezpečném se uvažovalo se zvýšenou ochranou před úrazem.

Poslední teoretické poznatky a vývoj techniky v záležitosti ochrany před úrazem elektřinou se promítly do opatření, která jsou uvedena v ČSN 33 2000-4-41 harmonizované v souladu se zněním dokumentu schváleným evropskou normalizační komisí.

Mezi tyto nové přísnější požadavky, které snižují riziko u el. zařízení a souvisejících instalací z hlediska dotyku elektrických částí živých ( kterými je proud veden) či částí neživých (které se dostanou pod napětí v případě poruchy) na současně přijatelnou úroveň rizika, patří např. tyto:

–          Přednost používání ochrany malým napětím SELV, PELV, omezením proudu, dvojitou izolací, jako ochranami před úrazem při normálním provozu nebo při poruše, před ostatními ochranami.

–          Zakrytí  živých částí bezpečného napětí od 25 V AC a 60 V DC výše.

 –          V některých zvláště nepříznivých případech (koupelny, zemědělství, omezené vodivé prostory atd. – viz část 7 citovaného souboru ČSN 33 2000) zakrytí či izolování živých částí se požaduje vždy při jakémkoliv malém napětí.

–          Podstatné snížení hodnoty proudu, který je pro lidský organismus z hlediska nepříznivého působení a možných patofyziologických změn bezpečný.

 –          Použití doplňkové ochrany proudovým chráničem s vybavovacím proudem max. 30mA tak, aby v některých zvláštních případech (např. u zásuvek používaných laiky, u venkovních zásuvek, zásuvek na staveništích, v zemědělství, u zařízení v koupelnách, v kempech atd.) , kde jiné ochranné prostředky nejsou účinné nebo v případech nepečlivé obsluhy uživatele, byla při poruše základní ochrany zajištěna stále bezpečnost osob působením tohoto citlivého ochranného prvku anebo.

 –          Dovolená mez dotykového napětí u neživých částí je snížena v prostorách normálních z původních 65 V na 50 V střídavého napětí.

 –          Pokud při poruše může dotykové napětí přesáhnout stanovenou mez, musí dojít k rychlému vypnutí zařízení, a to u zásuvek 230 V do doby 0,4 s, u pevných spotřebičů do 5 s. (U zařízení v zemědělství a na staveništích je u zásuvek stanovena doba dokonce poloviční.)

 –          Hlavním pospojováním a doplňujícím pospojováním zajišťujeme větší standard bezpečnosti zařízení v případě výskytu napětí na neživých částech.

 –          Odpor vypínací smyčky ochranného a fázového vodiče s ohledem na požadovanou vypínací dobu jistících prvků je požadován podstatně nižší než bylo stanoveno dřívější normou. To je často důvodem pro zařazení proudových chráničů do el. obvodu jako vypínacích prvků ochrany před úrazem.

 Uvedené požadavky uplatněné v el. instalacích zemí Evropské unie se prokazatelně podílely na podstatném snížení počtu úrazu na el. zařízení a to jak v oblasti pracovních tak i nepracovních úrazů.

 Pokud by platil systém závazných norem jako dříve, pak by pravděpodobně v nové normě řešící ochranu před úrazem el. proudem ČSN 33 2000-4-41 bylo určeno přechodné období několika let, dokdy by se musela stará zařízení upravit podle nových pravidel.

 Dnes však tomu tak není. Přistoupili jsme na normalizační systém platný v zemích EU a s tím souvisí i nezávaznost norem a v podstatě i dobrovolnost jejich použití. To vše však za předpokladu, že budeme dodržovat tzv. technické předpisy, zákony a jiné právní předpisy, které nás stejně svými obecně formulovanými požadavky přivedou k dodržování současně platných technických norem jako pravidel, která v současné době představují optimální řešení bezpečnostně-technického problému způsobem, který zajišťuje mezní míru rizikovosti zařízení či procesu.

 Tím právním předpisem je mj. již zmíněný Zákoník práce, podle kterého má každý zaměstnavatel (fyzická či právnická osoba) povinnost hodnot rizika jím prováděných činností a provozu zařízení.

Hodnocení rizika je důležité zejména pro:

–          vytváření vhodných bezpečnostních opatření

–          stálé zlepšování a zvyšování úrovně bezpečnosti práce

–          snižování ztrát a škod vyplývajících z následků nehod.

 V nové úpravě Zákoníku práce je problematika odhalování a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich snížení podstatně více propracována ve vztahu k povinnostem zaměstnavatele.

Pracovníci provádějící hodnocení rizik nesmí podceňovat nebo nevnímat rizika v důsledku profesní či provozní slepoty. Cílem je posoudit rizika objektivně a nepředpojatě.

 Tím nejvhodnějším pracovníkem je právě revizní technik el. zařízení, který má při revizi za úkol zjistit, zda zařízení je dostatečné.

 Teď jde o to, zvážit u starých el. instalací, jak dalece tato el. instalace ohrožuje bezpečnost osob užívajících el. zařízení. Vzít přitom v úvahu všechny okolnosti, např. o kolik osob se jedná, jaká je jejich odborná znalost či kvalifikace, jejich odpovědný vztah k používanému spotřebiči nebo zařízení, druh a množství používaných spotřebičů I. nebo II. třídy, vnější vlivy působící na el. zařízení a jeho obsluhu, stáří zařízení, údržbu zařízení, rozsah škod, který lze předpokládat při vzniku poruchu, složitost a důležitost zařízení, atd…

Samozřejmě je nutno zvážit i druhou stranu celé záležitosti – efektivnost potřebných úprav, jak po stránce dosažení požadované úrovně bezpečnosti, tak i z hlediska ekonomické náročnosti.

 

 

————————————————————————————————————————————————————————————-

ODPOVĚDI  NA  DOTAZY

Dotazy byly položeny účastníky na konferencích v Ostravě a v Olomouci.

 Zkrácená forma vzdělání v oboru elektro

Dotaz:

Lze údržbáři vyučeného v oboru Mechanik strojního zařízení – čili zámečník,  který má určitou praxi v elektrotechnice s § 4, legálním způsobem zvýšit kvalifikaci na § 5 ?

Odpověď (Ing. Grossmann):

Musíme vyjít ze současného znění vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice

č. 50/1978 Sb., kde je jako podmínka v § 5 k získání odborné způsobilosti pro pracovníka znalého ukončené odborné vzdělání v oboru elektro. Obory elektro platné v době vydání vyhlášky jsou v příloze vyhlášky a ty většinou už neexistují. Současně platné obory jsou uvedeny v nařízení vlády č. 211/2010 Sb. ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

Pro získání příslušného vzdělání jsou hlavní informace uvedeny ve školském zákoně

č. 561/2004 Sb. zákon  o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání. Podle tohoto zákona je několik stupňů středního vzdělání (§ 58):

a) střední vzdělání,

b) střední vzdělání s výučním listem,

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou

Poznámka : Podle § 84 střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu  v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání.

Střední  vzdělání  s  výučním  listem získá žák úspěšným ukončením   vzdělávacího  programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo  vzdělávacího  programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání  s výučním listem.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením  vzdělávacích    programů    šestiletého   nebo   osmiletého   gymnázia,  vzdělávacího   programu   v   délce

4  let  denní  formy vzdělávání,   vzdělávacího  programu  nástavbového  studia (§ 83) v délce 2 let denní   formy  vzdělávání  nebo  vzdělávacího  programu  zkráceného  studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).

Zmíněný požadavek „legální“ rekvalifikace resp. rozšíření oboru vyučení navazuje na hlavu III školského zákona, kde jsou uvedeny možnosti nástavbového studia či zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84)

Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v  daném  oboru  vzdělání,  mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené  studium  pro  získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v jiném oboru vzdělání.  Zkrácené  studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání;  délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání. Ředitel školy může rozhodnout o konání přijímací  zkoušky,  jejíž  obsah  a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí. Ministerstvo  stanoví  prováděcím  právním předpisem náležitosti a podmínky   organizace   zkráceného  vzdělávání  pro  získání  středního  vzdělání s výučním listem.

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85)

Obdobně střední  školy,  které  poskytují  střední  vzdělání  s maturitní zkouškou   v  daném  oboru  vzdělání,  mohou  v  tomto  oboru  vzdělání  uskutečňovat  také  zkrácené  studium  pro získání středního vzdělání s maturitní  zkouškou pro uchazeče,  kteří získali střední vzdělání s maturitní  zkouškou  v jiném oboru vzdělání .  Zkrácené  studium  trvá 1 až 2 roky v denní formě  vzdělávání;  délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

Kontrola a údržba nouzového osvětlení

Možná se domníváte, že tento problém nemusíte řešit, poněvadž se nesetkáváte při revizích s nouzovým osvětlením. Možná, že si však ani neuvědomujete, že právě v případě Vašeho kontrolovaného objektu by v něm podle podmínek právních předpisů a norem mělo být instalováno a samozřejmě i funkční. V takovém případě nemůžete přehlédnout, kdo na něm provádí obsluhu a údržbu resp. opravy. 

Dotaz :

Máme zásadní spor s hasiči, s jakou odbornou způsobilostí lze provádět kontroly osvětlovacích armatur nouzového osvětlení s vlastními zdroji, jejich případné opravy a údržbu. Hasiči trvají na osobě s § 5 a vyšším, my nemáme finanční krytí na přijetí elektrikáře místo našeho pracovníka poučeného.

Odpověď (Ing. Grossmann):

Poněvadž se jedná o elektrické zařízení, odbornou způsobilost osob provádějící zmíněné činnosti musíme odvodit z ustanovení vyhlášky č. 50 /1978 b. o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Vyhláška  nestanovuje  co která osoba s odbornou  způsobilostí může provádět, ale za jakých podmínek tuto způsobilost může nabýt.  Pasáž o povinnostech organizace však upozorňuje v § 12 odst. 2 na povinnost “ pověřovat činností………jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky“.

Rozsah povolených činností jednotlivých stupňů odborné způsobilosti uvedených v citované vyhlášce je však uveden v nezávazných normách a dalších tzv. ostatních předpisech.

Připomínám, že v případě běžného osvětlení umožňuje předpis (ČSN) provádět jednoduché zásahy do svítidel v rámci obsluhy osobám i seznámeným   jako např. výměnu světelného zdroje, startéru apod. Vždy však musí být zajištěno, že osoba nepřijde při tomto úkonu do styku s nebezpečnými  živými částmi nn tzn. nejen, že nesmí mít možnost se jich dotknout, ale ani se k nim nebezpečně přiblížit.  Přiblížit je dovoleno až na vzdálenost  20  cm  u nízkého napětí pouze osobám alespoň poučeným podle § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb., ale pod  dohledem osoby alespoň znalé dle § 5 cit. vyhlášky (viz TNI 34 3100).

Pokud se jedná o kontrolu systému nouzového osvětlení, pak se nemusí jednat jen

o jednoduché úkony spojené s obsluhou běžného zařízení, ale o úkony, které musí být prováděny zodpovědně podle určitého předem stanoveného systému stejně jak u jiných obdobných zařízení k zajištění požární bezpečnosti objektu. Z těchto důvodů by kontrolu podle předem určeného postupu mohla provádět osoba alespoň poučená dle § 4 vyhl.

č. 50/1978 Sb.

V případě nouzového osvětlení lze předpokládat, že se dá řada i dalších úkonů souvisejících s jednouchými opravami jako např. výměnou vadných akumulátorů u nouzových svítidel ( při zajištění bezpečnostních opatření, tak aby nedošlo k ohrožení), svěřit i osobám prokazatelně poučeným.

Dá se tedy konstatovat, že údržbu zařízení může jeho provozovatel svěřit podle složitosti

a náročnosti použitého systému nouzového osvětlení osobám alespoň poučeným, pokud jsou dodrženy výše uvedené požadavky na jejich bezpečnost při provádění prací na el. zařízení a jedná se o úkony , které se dají shrnout do předem stanoveného pracovního postupu.

Poznámka : Obdobu lze spatřit např. u některých nevyučených servisních pracovníků odborných firem provádějících podle předem stanoveného pracovního postupu opravy a údržbu elektrických a elektronických výrobků v rámci živnostenského oprávnění, kde za odbornost prováděných oprav odpovídá odpovědný zástupce s odbornou způsobilostí podle

§ 8 vyhl.č. 50/1978 Sb.

Pokud však budou při opravách a údržbě zmíněného zařízení prováděny úkony, které se však nedají předem předpokládat a shrnout do jednoznačného pracovního postupu, podle kterého by byla osoba poučená předem vyškolena, musí být tato údržba a opravy svěřeny osobě alespoň znalé s kvalifikací podle § 5 a vyšší vyhl. č. 50/1978 Sb..

Je třeba rovněž připomenout, že pokud je tato údržbová činnost prováděna fyzickou osobou dodavatelsky, musí mít k této činnosti tato osoba kvalifikaci osoby znalé s vyšší kvalifikací pro řízení dodavatelské činnosti podle § 8 vyhlášky č.50/1978 Sb.

Fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikatelské činnosti jsou montáže, opravy revize a zkoušky vyhrazeného  el. zařízení (tam patří i  nouzové osvětlení) musí mít k této činnosti i oprávnění vydané organizací státního odborného dozoru – TIČR podle vyhlášky o vyhrazených elektrických technických zařízení č. 73/2010 Sb. Pokud fyzická osoba nepodniká ani její zaměstnavatel v uvedeném oboru činnosti a provádí tuto činnost pro zaměstnavatele, pak toto oprávnění nepotřebuje.

Zdůvodnění uvedeného názoru vyplývá z těchto informací: 

Poznámka :

Pro ty co se nesetkávají běžně při revizích elektrických zařízení s tímto zařízením uvádím některé zásady pro zřizování nouzového osvětlení.

Úkolem systémů nouzového osvětlení je zajistit potřebnou hladinu osvětlení po určitou dobu na přesně specifikovaných místech po výpadku dodávky elektrické energie z rozvodné sítě anebo v případě vypnutí hlavního osvětlení objektu v případech požáru nebo jiných mimořádných událostí. Nejčastěji se systémy nouzového osvětlení setkáváme v obytných domech s více byty, kinech, divadlech, kancelářských objektech a v dalších místech, kde dochází ke shromažďování většího počtu osob (nouzové osvětlení nebo označení únikových cest). Nouzové osvětlení je většinou provedeno jako součást požárního zařízení – je řízeno samostatně a je napájeno buď z centrální baterie, nebo autonomními akumulátory ve svítidlech. Spouští se pouze na pokyn zařízení EPS (elektrická požární signalizace).

Z hlediska napájení se nouzové soustavy dělí na dvě hlavní skupiny:

  1. 1.   Soustavy, které jsou napájeny autonomními akumulátory umístěnými v jednotlivých svítidlech.
  2. 2.   Soustavy, které jsou napájeny z centrálního akumulátorového zdroje.

Výhoda systému s vlastními akumulátory spočívá v tom, že :

  • svítí vždy, když dostane pokyn, bez ohledu na stav napájecího vedení,
  • není pravděpodobné, že se poškodí nebo vybijí baterie všech svítidel najednou,
  • je jednodušší instalace,
  • připojení z patrového rozváděče standardními kabely
  • v případě zátop nebo požáru zůstávají nouzová svítidla po vypnutí napájení nízkým napětím v provozu na vlastní zdroj bezpečného napětí a nehrozí od nich nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

Podle vyjádření odborníků je kontrola stavu jednotlivých baterií a svítidel pracná. Často se však používá   připojení svítidel na centrální monitorovací systém. V takovém případě se však zvyšují nároky na kabeláž a vysoké jsou i nároky na vyhodnocovací jednotku. Nouzová soustava je pak při použití kteréhokoliv ze zmíněných dvou řešení monitorována obdobně. V obou případech by bylo lepší, kdyby svítidla byla  napojena na centrální monitorovací systém, který umožňuje z jednoho bodu svítidla nouzového osvětlení řídit a současně provádět a vyhodnocovat periodické testy funkčnosti a autonomie a zjišťovat možné poruchy na svítidlech. Každé svítidlo má v tom případě vlastní adresu a údaje o jeho stavu, případných poruchách a výsledky testů jsou stahovány a vizualizovány v PC u obsluhy. Při použití centrální baterie je možná ještě ekonomická varianta monitoringu, tzv. okruhový monitoring. V praxi to znamená, že monitorovací centrála neidentifikuje poruchu na konkrétním svítidle, ale pouze na konkrétním okruhu. Je pak úkolem obsluhy příslušný okruh prověřit a zjistit poruchu nebo najít porouchané svítidlo.

Náklady na pravidelnou roční údržbu a na  výměnu světelných zdrojů jsou u obou systémů obdobné. Životnost zdrojů u obou systémů je přibližně shodná. V případě svítidel s vlastními akumulátory je v rámci údržby prováděna přibližně dvakrát za deset let podle informací z monitorovacího počítače, výměna akumulátoru v každém svítidle.

Současně vyráběná  svítidla představují podstatně složitější výrobek  než na jaký jsme byli zvyklí u svítidel instalovaných ve  starších instalacích.  Žárovka nebo zářivka byla nahrazena nebo doplněna modernějšími el. prvky, což pro výrobu, montáž a údržbu  klade daleko vyšší požadavky na  úroveň el. odbornosti pracovníků, než jak tomu bylo dříve.  Změny se promítly i do svítidel nouzového osvětlení. U svítidel nouzového osvětlení se dnes běžně používají elektronické předřadníky (vysokofrekvenční předřadníky) jako kompaktní elektronický přístroj,  který rozsvěcí a po rozsvícení napájí střídavým proudem světelný zdroj, nahrazuje soubor přístrojů-  tlumivku, startér, kompenzační kondenzátor a v jednom montážním celku kombinovaný s měničem pro nouzové osvětlení je přístroj, sloužící pro dobíjení akumulátoru a střídač pro napájení zářivek z akumulátoru. Elektronické předřadníky mohou být součástí světelného zdroje nebo svítidla již z výroby.

Nouzová svítidla s vlastním zdrojem jsou obvykle vybavena dobíjecími niklo-kadmiovými (NiCd) bateriemi a elektronickým obvodem, který v případě výpadku napětí v síti automaticky svítidlo zapne na baterii. Po úplném vybití baterií a připojení na napětí dojde k opětovnému dobití, které trvá obvykle 24h.

Podle návodů výrobců svítidel se montáž svítidla doporučuje svěřit osobě s elektrotechnickou kvalifikací. Při rozebírání svítidla je výrobcem upozorněno na nebezpečí úrazu el. proudem i přesto, že je odpojeno od elektrické sítě. Svítidlo je zcela bezpečné pouze po odpojení dobíjecí baterie. Svítidlo se smí připojit pouze na jmenovité napětí uvedené výrobcem v návodu. Přestože není uvedeno jakou elektrotechnickou kvalifikaci má výrobce na mysli, domnívám se, že výrobce mínil kvalifikaci min. podle § 5 vyhlášky č. 50/1978 Sb. a odsud existuje asi přesvědčení hasičů o potřebné kvalifikaci pro kontrolu a drobné opravy svítidel nouzového osvětlení.

Pro kompletní výčet potřebných informací ještě uvádím, že po ukončení montáže nouzového osvětlení musí být předány provozovateli výkresy nouzového únikového osvětlení a ty musí v příslušných prostorech zůstat k dispozici. Výkresy musí být pravidelně aktualizovány a musí být do nich doplňovány veškeré následné změny systému. Dokumentace musí být na potvrzení toho, že projekt osvětlení splňuje požadavky norem a předpisů. Pro příslušné (provozní nebo obytné) prostory je odpovědná osoba, jmenovaná provozovatelem nebo vlastníkem prostor, povinna vést deník nouzového osvětlení, aby do něj byly zaznamenávány běžné prohlídky, zkoušky, poškození a změny na systému osvětlení. Deník musí být běžně přístupný ke kontrole kterékoliv oprávněné osobě. V deníku jsou rovněž zaznamenávány výsledky denních, měsíčních a ročních kontrol systému.

Pravděpodobně není od věci připomenout i některá ustanovení předpisu k zajištění požární bezpečnosti technických zařízení a to :

1) § 8 vyhlášky č. 246/2001 Sb., podle kterého zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.

2) § 38 citované vyhlášky, že zajištění požární bezpečnosti při provozu technických

a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců. Za doklady se považují zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, provedená ve stanoveném termínu osobou, která je činnost oprávněna provádět, záznamy o provedené údržbě nebo opravách, návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností a další doklady podle zvláštních požadavků.

Odborná způsobilost k obsluze a údržbě nouzového osvětlení 

Původně jsem se domníval, že není třeba dále diskutovat o tom, kdy už stačí k obsluze

a údržbě tohoto zařízení osoba poučená (v žádném případě však osoba seznámená) a kdy už by to měla být osoba znalá. Pokud se přikloníte k osobě alespoň znalé resp. znalé s vyšší kvalifikací nebudete mít pravděpodobně problém s názorem kontrolního orgánu, pokud zvolíte osobu poučenou, pak byste měli být připraveni na argumentaci vycházející z ustanovení následujících předpisů, které však neuvádím v detailech, poněvadž Vám věřím, že víte o co se jedná.

Z hlediska odborné způsobilosti by se dalo zjednodušeně uvést, že každý zaměstnanec, který obsluhuje byť jednoduchá el. zařízení jako je vypínač osvětlení, musí mít odbornou způsobilost pracovníka seznámeného podle § 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb.

V případě osob pověřených obsluhou nebo údržbou či opravami na el. zařízení nn a tedy i nouzového osvětlení, musí mít zaměstnavatel na paměti závazná ustanovení  právních předpisů, která musí dodržet aby mohl zodpovědně obhájit tuto volbu odborné způsobilosti pověřeného pracovníka. Pokud to jednoznačně neurčuje např. předpis výrobce, pak se jedná hlavně o tato ustanovení:

    • § 103 odst. 2 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb., že že je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních  předpisech  k  zajištění  bezpečnosti  a  ochrany zdraví při práci, …………….
  • Vyhláška č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice

–      § 12 odst.2 “ organizace smí pověřovat činností,………jen pracovníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky“.

–      §4   Pracovníci poučení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na el. zařízeních, školení v této činnosti, upozorněni na možné ohrožení el. zařízením………….. Seznámení, školení, upozornění a ověření znalostí ( i ve stanovených lhůtách) provede pro obsluhu el. zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající  charakteru činnosti , a půjde-li o práci na el. zařízení, pracovník s některou z kvalifikací uvedených v §5 – §9 ( pracovník znalý a znalý s vyšší kvalifikací); pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými.

–      Je na organizaci aby pověřila školením osobu s kvalifikací podle rozsahu činnosti obsluhujícího pracovníka. Pokud se bude jednat jen o obsluhu zařízení, pak tato školící osoba musí mít dostatečné informace o funkci, provozu, obsluze, rizicích, kontrole a z obecného hlediska i o údržbě  předmětného zařízení. Pokud se však bude jednat o pokyny k pracovním činnostem  na el. částech zařízení bez napětí nebo v blízkosti napětí, jak jsou dále uvedeny v odkazu na přílohu 7 TNI 34 3100, pak by tyto pokyny měla ve smyslu uvedené vyhlášky vydávat osoba alespoň znalá.

  • Vyhláška č. 73/2010 Sb. O vyhrazených elektrických technických zařízeních

–      Osvětlení vč. nouzového osvětlení je vyhrazeným elektrickým zařízením ve smyslu přílohy č. 1 v návaznosti na  § 2 citované vyhlášky.

–      Bližší podmínky pro bezpečnost vyhrazených zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2 v návaznosti na  § 3 citované vyhlášky

Musí však mít na paměti i ustanovení norem příp. doporučených informací, které jsou rovněž ve smyslu Zákoníku práce předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a mohou sloužit pro zpracování vlastních technicko-organizačních opatření u zaměstnavatele.

  • ČSN EN 50 110-1 ed. 2 Obsluha a práce na el. zařízeních – 

–      Čl. 4. 3 „….. Pro každé elektrické zařízení musí být určena „ osoba odpovědná za el. zařízení“  (která se k činnostem na el. zařízení rovněž vyjadřuje).

–      Pracovní činnosti, při kterých je k zamezení elektrického nebezpečí nebo zranění třeba technických znalostí nebo zkušeností, nesmí provádět nikdo jiný než ty osoby , které takové znalosti a zkušenosti mají, nebo pod dozorem, který je pro provedení činnosti nezbytný. … Před zahájením pracovní činnosti musí být proveden rozbor její složitosti, aby pro její vykonání byla zvolena vhodná osoba, znalá, poučená nebo seznámená.

–      Čl. 4.1 „ Před zahájením jakékoliv práce na el. zařízení nebo jeho obsluhy , musí být provedeno zhodnocení el. rizika. Podle něj musí být stanoveno, jakým způsobem bude práce nebo obsluha vykonávána a jaká opatření musí být pro zajištění bezpečnosti provedena“

–      Čl. 4.2 „ … Odpovědnost za bezpečnost osob zapojených do pracovních činností a těch, které jsou nebo mohou být dotčeni touto činností, musí být v souladu s národní legislativou“

Podle tohoto článku, pracovní činnosti, při kterých je k zamezení elektrického nebezpečí nebo zranění třeba technických znalostí nebo zkušeností, nesmí provádět nikdo jiný než ty osoby, které takové znalosti a zkušenosti mají, nebo pod dozorem, který je pro provedení práce nezbytný. Pokud nejsou národní legislativou stanoveny požadavky na kvalifikaci osob, musí být dodržena následující kritéria pro vyhodnocení kvalifikace:

–      elektrotechnické vzdělání

–      zkušenosti s prací na el. zařízeních

–      znalost zařízení na kterém se má pracovat a praktické zkušenosti s takovou prací

–      znalost o náhodných poruchách, které se mohou vyskytnout v průběhu práce

–      schopnost posouzení situace, zda je možné bezpečně pokračovat v práci

Před zahájením pracovní činnosti musí být proveden rozbor její složitosti, aby pro její vykonání byla zvolena vhodná osoba, znalá, poučená nebo seznámená podle vyhl.č. 50/1978 Sb. Přitom bude důležité také vyhodnotit:

–      zda jsou všechny přístupné živé části s napětím vyšším než bezpečným zakryty nebo

     zaizolovány před dotykem obsluhujícího pracovníka 

–      zda bude obsluhou prováděna i drobná údržba, čistění apod. zařízení

–      Čl. 3.2.4  „osoba poučená je osoba prokazatelně poučená osobami znalými, umožňující jí vyvarovat se nebezpečí, které elektřina může vytvořit“

–      Čl. 3.2.3  „osoba znalá je osoba s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, umožňující jí vyvarovat se nebezpečí a vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit“

–      Čl. 7.2.1 „ veškeré pracovní postupy na provádění údržby musí být schválené osobou odpovědnou za el. zařízení „

–      Čl. 7.4.2 „výměna světelných zdrojů a výměnného příslušenství jako jsou startéry apod., musí být provedena za vypnutého stavu. U zařízení nízkého napětí mohou být tyto výměny prováděny osobou seznámenou, pokud zařízení poskytuje plnou ochranu proti přímému dotyku živých částí. Ve všech ostatních případech musí být výměna provedena v souladu s pracovním postupem při opravách.“

–      Čl. 7.6 „ na konci údržbových prací musí být zařízení předáno osobě odpovědné za el. zařízení.“

  • TNI 34 3100 – Obsluha a práce na el. zařízeních – Komentář k ČSN EN 50 110-1 ed. 2    (doporučená informace, určená pro rozpracování některých ustanovení základní normy)

–      Čl. 3.1.2 Obsluha el. zařízení jsou pracovní úkony spojené s provozem elektrického zařízení  jako např. spínání,..…. monitorování, prohlídka zařízení apod. Při obsluze se osoby zásadně dotýkají jen těch částí, které jsou k tomu určené.

Práce na el. zařízení je výstavba, montáž, revize a údržba zařízení. Práce mohou být prováděny na zařízení bez napětí, v blízkosti napětí a pod napětím. Rozlišují se práce podle nejnutnějších pokynů, práce s dohledem podle podrobnějších pokynů a práce pod dozorem s trvalou přítomností pověřené osoby

–      Příloha 7 tabulka 7.1

Samostatně obsluhovat elektrická zařízení mn a nn, která jsou provedena tak, že při jejich obsluze nemohou osoby přijít do styku s částmi pod napětím, smí osoby alespoň seznámené, podle pokynů smí provádět i některé práce na zařízení nn bez napětí.

Za práce na el. zařízení bez napětí se považuje práce , při níž zařízení , popř. jeho část, na které se pracuje , je odpojeno od napětí nebo práce v místě , které je odděleno od živých částí pod napětím kryty, chránícími před úmyslným dotykem. Tyto práce smějí konat osoby alespoň poučené podle pokynů.

Osoba poučená smí již sama obsluhovat el. zařízení všech napětí s podmínkou, že se může dotýkat jen těch částí zařízení , které jsou pro obsluhu určeny. Podle pokynů ale s dohledem smí pracovat až do vzdálenosti 200 mm od živých částí nn pod napětím nebo na dotyk s krytem, chránícím před nahodilým dotykem. Ve vzdálenosti menší než 200 mm od nekrytých živých částí může pracovat osoba alespoň znalá.

Vypínání pracovního vodiče

 Dotaz :

Některé organizace přecházejí na el. Rozvody ze soustavy TN-C a TN-S. Soukromí lékaři jsou v pronájmu a rozvody jsou realizovány pronajímatelům.

Problém nastává u pevně připojených spotřebičů přes tzv. sporákovku.

Při požadavku z mé strany na zapojení sporákovek tak, aby byly vypínány oba pracovní vodiče, jsem narazil  na názor, že to není nikde specifikováno a že nic měnit nebudou.

Pokud nechci vypínat proudový chránič, nelze jakkoliv zasáhnout do rozváděčů na chodbě, musím mechanicky odpojit „N“ vodič. V podvědomí mám, že v soustavě TN-S musí být vypínány oba pracovní vodiče( alespoň u pevně připojených spotřebičů). Nejsem to ovšem v dostupných normách najít a doložit.

Navíc u některých pronajímatelů je přístup k přívodům, jištění a chránění zabezpečen zámkem s přístupem zodpovědné osoby, která není často k dispozici.

Otázka zní : Existuje v nějakém předpise věta, že u připojení pevného spotřebiče, musí být vypínány oba nebo všechny pracovní vodiče?

Odpověď ( Ing. Michal Kříž):

 Nikde není jednoznačně stanoveno, že by veškeré spotřebiče obecně musely být opatřeny dvoupólovými (u jednofázových spotřebičů), resp. čyřpólovými (u třífázových spotřebičů) spínači, i když se tomuto řešení dnes dává přednost. Dokonce i platná norma na spotřebiče ČSN EN 60335-1 ed. 3 obsahuje ustanovení o zkouškách, kde se v čl.13.2 uvádí „Pokud spotřebič obsahuje kondenzátory a je opatřen jednopólovým spínačem, …“

Čl. 22.2 této normy uvádí: “ Nepřenosné spotřebiče musí být opatřeny prostředky pro zajištění odpojení všech pólů od sítě. Takové prostředky musí být jedny z následujících:

napájecí přívod opatřený vidlicí;

– spínač splňující požadavky 24.3;

– prohlášení v návodu, že je nutno zajistit rozpojení v pevném vedení;

– přívodkou.

Jednopólové spínače a jednopólová ochranná zařízení, která odpojují topné články od sítě

v jednofázových, trvale připojených spotřebičů třídy ochrany I, musí být připojeny

k fázovému vodiči. “

čl. 24.3 této normy uvádí: „Spínače určené pro zajištění odpojení všech pólů

u nepřenosných spotřebičů, jak je požadováno v 22.2 …“

Z toho pro mě vyplývá:

Dvoupólové spínače (u jednofázových spotřebičů), resp. čyřpólové (u třífázových spotřebičů) spínače se tedy vyžadují pouze pro spínání nepřenosných spotřebičů, kdy spínač je součástí spotřebiče.

Pokud se týká spínačů pro spínání obvodů elektrických instalací, na něž mohou být elektrické spotřebiče připojeny, platí pro ně skutečně ČSN 33 2000-4-46 ed. 2 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 46: Odpojování a spínání :

Podle čl. 461.2  v sítích TN-C-S a TN-S nemusí být střední vodič odpojován nebo spínán, jestliže provozovatel napájecí sítě deklaruje, že je buď vodič PEN nebo vodič N napájení spolehlivě spojen s uzemněním přes vhodnou nízkou rezistanci. Také podle čl. 462.1 platí, že každý obvod musí být odpojitelný od všech pracovních vodičů přívodů, kromě případu uvedeného v 461.2.

To lze v našich sítích TNC, resp. TN-C-S splnit, pokud jsou dodrženy požadavky uvedené pro přizemnění ochranného vodiče PEN resp. PE podle informativní  přílohy NB ČSN 33 2000-4-41 ed.2.